Ceplovská abeceda

Ke každému písmenu jedna vzpomínka na Vojtěch Cepla staršího

A. Amerikanofil. Vojtěch Cepl byl největší český amerikanofil, kterého jsem osobně měl čest poznat. Dovedl využít jistého odstupu a výhody člověka, který přichází z transformující se země, aby dokázal pojmenovat, co je na Americe podstatné a co v záplavě pomíjivých politických bojů a všedních starostí přehlížejí možná sami Američané: právní stát, nezávislé soudnictví, federalismus, ústava apod.

B. Byty. Ač znám veřejnosti jako ústavní právník, jeho stejnou vášní byl svobodný trh s byty (též výraz amerikanofilství). V době, kdy se v Česku liberalizovaly ceny všeho možného, zůstávalo bydlení hájemství byrokratů. Byty se dělily na kategorie a přeměňovala se velikost „kk“. Cepl byl první, kdo odvážně křičel, že bez tržního nájemného to nepůjde. Hnusil se mu systém přidělování bytů a dědičného regulovaného nájmu. Bral to jako boj za svobodu. Majitelům domů ovšem vysvětloval, že normální systém je takový, kde se mají majitelé domů a nájemníci rádi a vzájemně si nadbíhají.

C. CEPL. U profesora Cepla doma jsme organizovali diskusní večery, tzv. pátečníky (Čapkova vila byla blízko), ale říkali jsme jim též CEPL (Centre for economics, politics and LAW).
Č. Čtení je základ všeho. Kdo přestane číst, zakrní. Cepl raději četl než psal, a nám, kterým příliš píšeme, říkal grafomani. Potom ale potřeboval, aby s ním novináři dělali rozhovory. Pokud možno co nejvíc rozhovorů.

D. Drzost. Měl slabost pro drzé a inteligentní jedince. Na otázku „jak se máte“ někdy odpovídal: báječně, pozurážel jsem dneska asi osm lidí. K písmenu D též patří výraz „deliberativní diskuse“, kterou u nás profesor propagoval. Jde o zdlouhavou detailní debatu, která nakonec dospěje k produktivnímu konsenzu.

E. Eurofundamentalista. V reakci na české eurofoby se Cepl prohlašoval za eurofundamentalistu. Byl vášnivým zastáncem evropské integrace.

F. Federalismus. Profesor Cepl byl též federalistou, což zase souvisí s tím amerikanofilstvím. Z myšlenek amerických otců zakladatelů rád citoval. Federalismus nerovná se touha po unifikaci a centralismu. Podstatou federalismu je princip vnitřní konkurence.

FF. Čtěte si Františka Fukuyamu – říkával, když na něj někdo zase vyrukoval s Patočkou, Platonem nebo Derridou. Měl pocit, že český intelektuální diskurz podceňuje a dostatečně nezná důležité současné americké autory.

H. Hrdina. V boji se zákeřnou leukemií byl hrdinou. Žádné známky bolestínství, více než šest let chemoterapie. Jeho vůle žít, pracovat a přežít by měla vést k přepsání lékařských učebnic. Podle definic nemoci už měl být pryč dávno.

I. Inteligibilní. Vyjadřujte se „inteligibilně“, říkával a asi ho bavilo, že lidé nevědí, co to je, a asi dumají nad tím, zda je to směs inteligence a debility. Ve skutečnosti jde o srozumitelnost a komunikativnost. A co se inteligence týče, považoval ji Cepl za schopnost rozlišovat mezi podstatným a nepodstatným.
Do písmena I patří i další jeho téma. Pravidla je třeba „internalizovat“ (vzít za svá), jinak je to všechno na pendrek.

K. Kazatel. Cepl byl samozřejmě kazatel (že by v tom byla husitská tradice?), což potvrdí každý, kdo si ho pamatuje třeba stoupat během debaty na židli. Učil lidi pravidlům diskuse, leč stávalo se, že ke slovu se dlouho nikdo jiný než on nedostal. Tuto živoucí rozporuplnost jsem já osobně miloval nade vše.

L. Lustrace. Ty Cepl považoval za velký úspěch a pilíř české transformace. Za něco, co se nepovedlo v Polsku ani Maďarsku.

M. Medvídci. Nemluvil sprostě. Nejrůznější asistenty, úředníky a poskoky nazýval hezky „medvídci“. K písmenu M bych ještě zařadil profesorův oblíbený výraz „minuciózní reglementace“. Tedy babrání se v popisování a předepisování podřadných pitomostí a detailů místo soustředění se na podstatné věci. Jak v diskusi, tak v právu.

N. Neosobní právní řád. Největší lidský vynález byl podle něj „neosobní právní řád“. Je třeba budovat respekt k tomuto řádu a ne se stále upínat na to, zda nám vládne ten který jedinec, spasitel, který všechno zařídí, nebo bořitel, který naopak všechno zničí. K osobnostem politiků se česká veřejná debata upínala příliš.

O. Vojtěch Cepl pracoval též jako „ombudsman“ v Komerční bance. Vzpomínám si, jak se ho novináři ptali, jestli si myslí, že se bankéři budou jeho doporučeními řídit. „Ne“ – odpověděl stručně.
I zde si ale našel své. Transparentnost v rámci uzavírání smluv považoval za jeden ze základů západní civilizace. Když bankéři schovají skutečnou výši poplatků na str.17 malými písmeny, posunují naši kulturu směrem k Orientu. Pokud v KB chtěli Cepla jen pro okrasu, asi se museli nakonec docela divit.

P. V Česku byl Cepl nejhlasitějším zastáncem přirozeně právního přístupu, který je ze své povahy spíše anglosaské provenience. Svou jistou izolovanost v tomto ohledu vysvětloval tím, že většina českých právníků mluví pouze „rakousky“.
K písmenu P také patří Ceplův výraz „pražská takzvaná právnická fakulta“, kterou sice pohrdal, ale zároveň se ji snažil neúnavně změnit. Když má „Karlova takzvaná univerzita“ více fakult medicíny, proč má jen jednu právnickou fakultu? Věřil, že bez konkurence se právnické vzdělání u nás nezlepší.

R. Rozhlas si pan profesor jako médium velice oblíbil. Český rozhlas 6 (a později Praha) nejprve dlouhé roky vysílal rozhovory s ním, později on sám rozhovory s jinými lidmi („potřebuji to ale zařídit, abych mluvil hlavně já,“ říkával, když jsem mu pomáhal shánět hosty).

S. Suchar rozhodně nebyl. Rozhovory s ním byly potěšením, ale také dobrou zábavou.

Š. Švýcarsko, ale také Anglii považoval za nekomparabilní státy, resp. společnosti. Přitom měl obě země rád. Tvrdil ale, že je nelze dávat za příklad. K tomuto písmenu patří též „šetřivost“. Vojtěch byl šetrný holandsky i skotsky. Prosperita stojí na spoření. Nechápal, jak ekonomové mohou zdůrazňovat spotřebu, či dokonce zadlužení. Jeho oblíbeným místem nákupů byly obchody LENA (levné nákupy). Jednou jsem ho potkal, jak táhl z LENY naprasklý kufr Samsonite.

T. Transparentnost je též základním principem. Zveřejňování odposlechů mu nevadilo. Člověk se má vždy chovat tak, aby nic netajil. Zde byl profesor Cepl asi kalvinistou, ale možná jen schválně provokoval.

U. Ústava měla podle něj vyzařovat své jasné a srozumitelné principy do posledního paragrafu poslední právní normy.

V. Vyhnanství. To, že Ústavní soud sídlí v Brně, se mu moc nelíbilo. Když jsem mu tam volal, vždycky říkal, že je zrovna ve vyhnanství.

XY. Nic mne nenapadá.

Z. Zpracování ceplovských archivů je výzva pro českou právnickou a vydavatelskou obec. Rozhlasové pořady i rozhovory by měly vyjít knižně.