Deset světových zpráv, které by vás neměly minout

„Netrpělivě čekám na jeho první telefonát.“
Čerstvě zvolený evropský „prezident“ Herman Van Rompuy, po boku se svojí novou euroministryní Catherine Ashtonovou, švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem a předsedou Evropské komise José Barrosem, poté, co padla otázka, komu z nich má zavolat Barack Obama, až bude chtít vytočit číslo do Evropy

Evropská unie má prezidenta

Obyvatelé unie mají historicky svého prvního europrezidenta a šéfa diplomacie. Za předsedu Evropské rady, prezidenta, vybrali současní národní lídři sedmadvacítky dvaašedesátiletého belgického premiéra Hermana Van Rompuye. Ministrem, respektive ministryní zahraničí je dosavadní britská eurokomisařka zodpovědná za mezinárodní obchod, třiapadesátiletá baronka Catherine Ashtonová. Funkce prezidenta je na půldruhého roku s možností jednoho prodloužení a bude ceremoniální. Ashtonová zůstane v Bruselu dalších pět let a pod sebou bude mít pětitisícihlavý sbor eurodiplomatů, stejně jako několikamiliardový rozpočet. Výběr nových tváří EU si vysloužil kritiku médií napříč Evropou, protože oba dva jsou neznámé lehké váhy v politice.

Obama v Číně
Návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy v Číně nepřinesla žádné konkrétní výsledky, vyvolala však velkou debatu o Obamově smířlivém tónu vůči čínské diktatuře. Kritici mu vyčítají podbízivost a slabý důraz na lidská práva, což bývalo tradiční téma amerických prezidentů.
(více na str. 14) 

Pět let a dost

V Afghánistánu byl uveden do funkce staronový prezident Hámid Karzáí. Inaugurace proběhla ve znamení napětí mezi prezidentem, který se pokusil zfalšovat volby, a Washingtonem, kde se stále rozhoduje o další strategii v osmiletém konfliktu. Karzáí slíbil boj s korupcí a oznámil, že chce, aby se o afghánskou bezpečnost dokázala do pěti let postarat sama afghánská armáda.

Barack Obama mezitím ohlásil, že se blíží rozhodnutí v otázce vyslání dalších posil. Německá vláda pak navzdory nesouhlasu veřejnosti oznámila prodloužení mise o další rok.

Špatné klima
Americký prezident Barack Obama spolu s jednadvaceti představiteli zemí APEC a dánským premiérem Larsem Rasmussenem oznámil, že chystaný klimatický summit v Kodani nepřinese právně závaznou dohodu o boji s globálním oteplováním. Premiér Rasmussen jako zástupce pořadatele summitu pak dodal, že dohody bude místo toho dosaženo ve dvou krocích, prvním obecnějším v Kodani a druhém konkrétním o několik měsíců později v Bonnu nebo Mexiku.

Nejasný Írán
Íránský ministr zahraničí prohlásil v rozhovoru pro íránskou agenturu ISNA, že jeho země nevyveze nelegálně obohacený uran do Ruska a Francie, jak zněla původní dohoda s mezinárodním společenstvím. Íránská vláda stále oficiálně dohodu nepotvrdila a z Teheránu přicházejí nejasné signály. I ministr zahraničí Manúčehr Mottakí hovořil nejasně o mnohostranné výměně uranu za jiné obohacené palivo a význam jeho prohlášení nebyl zcela srozumitelný.

Izraelské byty
Izrael schválil plánovanou výstavbu dalších 900 bytových jednotek na území východního Jeruzaléma obsazeném během války v roce 1967. Izraelský krok vyvolal okamžitou kritickou reakci Bílého domu i OSN. Mluvčí prezidenta Obamy Robert Gibbs prohlásil, že je rozhodnutím „konsternován“, a vyzval obě strany, ať se vyvarují kroků, jež by mohly bránit dalším mírovým jednáním.

Chálid Šejk Mohamed do New Yorku

Americký ministr spravedlnosti Eric Holder oznámil, že vláda postaví hlavního organizátora útoků z 11. září 2001 Chálida Šejka Mohameda před civilní soud v New Yorku. Terorista bude souzen jen několik bloků od místa, kde původně stály věže Světového obchodního centra. Vláda bude pro strůjce útoku, při němž zahynuly přibližně 3000 civilistů, požadovat trest smrti.

Rozhodnutí vyvolalo rozporuplné reakce. Kritici se obávají nebezpečí dalších útoků na město a také možnosti, že by terorista mohl být kvůli použitým vyšetřovacím postupům osvobozen.

Trest smrti v Rusku fakticky zrušen
Rusko fakticky zrušilo trest smrti, když Ústavní soud rozhodl, že platí moratorium uvalené v roce 1996 Borisem Jelcinem. Na druhé straně v Rusku se množí politické vraždy, desítky lidí včetně aktivistů za lidská práva byly tento rok zavražděny rasisty. Zvláštním případem je vražda pravoslavného duchovního Daniela Sysojeva, kterého minulý čtvrtek zastřelil přímo v kostele neznámý vrah. Předpokládá se, že může jít o muslimského extremistu. 

Únik dat z platebních karet
Ve Španělsku unikla před několika měsíci data z platebních karet a banky upozorňují, že účty majitelů karet Visa a MasterCard mohou být ohroženy, byť zatím nebyly hlášeny žádné škody. V Německu banky prověřují karty statisíců klientů, akce probíhá v menší míře i v Česku, Rakousku i na Slovensku.

Trapné oslavy na Slovensku
Oficiální oslavy dvacátého výročí pádu komunismu na Slovensku byly na rozdíl o českých oslav plné trapasů. Premiér Robert Fico se vpředvečer výročí setkal v Moskvě s Vladimirem Putinem, poté jel do Londýna, kde na tamní univerzitě mluvil o tom, jak jel za komunismu na dovolenou na Maltu. Konference organizovaná předsedou parlamentu Pavlem Paškou (Ficovým stranickým kolegou) dopadla tak, že opoziční politici demonstrativně odešli na protest proti bývalým komunistům, kteří ve svých projevech zdůrazňovali svůj podíl na mírumilovném pádu režimu.