Anketa: Jak řešíte jako rodič nebo by měla řešit společnost to, aby se z dítěte nestal nepřiměřený konzument alkoholu?

Jana Šlajchrtová

učitelka, gymnázium PORG v Praze

Problém s konzumací alkoholu má naše mládež zřejmě odjakživa. Nezáleží na typu školy, je jedno, jestli to je učiliště nebo gymnázium, pije se všude. Odborníci si léta lámou hlavy, proč se třeba v románských zemích, kde je alkohol dostupnější, mladí tak neopíjejí jako u nás. Zamysleme se však nad tím, co alkohol pro naše děti znamená. Hraje obvykle výraznou roli v nejoblíbenější české beletrii i ve většině zajímavých filmů, daleko k němu nemají ani populární osobnosti zdejšího veřejného života, o rozjásaných hudebnících na rockových koncertech ani nemluvě. Je asi těžké nepodlehnout vábení kulturních vzorů, prokletými básníky počínaje, přes Haška a Hrabala až po Hakla, Topola, Magora Jirouse a další. Kdo chce zapůsobit na druhé pohlaví, musí prostě do hospody, kavárny nebo alespoň na nějakou vydařenou narozeninovou party. Obzvlášť když jim rodiče vyprávějí, jak oni sami „zapařili“, když byli v jejich věku. Co s tím? Vnucovat dětem jiné hrdiny? V západním světě většinou funguje neformální tlak prostředí. Opilost tam nepůsobí hrdinsky, ale spíš trapně. Možná se to srovná, když budou naše děti víc vyjíždět ven. Zjistí, že tam svým popíjením žádný obdiv nevzbudí, a snad se naučí zacházet s alkoholem trochu civilizovaněji.

Jiří Peňás

novinář, Lidové noviny

Rozumní rodiče nemohou dělat nic jiného, než čekat, jak se věci u jejich dětí vyvinou a přát si, aby se vyvinuly dobře. Během krizového období je mohou nanejvýš nenápadně chválit a motivovat, ale tak, aby si toho nevšimly. Zákazy jsou tady k ničemu, kroužky a sport v těch letech pro většiny normální mládeže k smíchu. Nedá se nic dělat, touhu po alkoholu má toto etnikum v genech, snad by ji bylo možné kultivovat, třeba tím, že se budou pít jen lepší značky. Čeští muži by nemuseli lemtat pivo při obědě a při sledování televize, to jsem nikdy nechápal a nedělal. Radikálním způsobem, jak znechutit dětem alkoholismus, je sám býti těžkým alkoholikem, což však vyžaduje velké nasazení a nemůže si to dovolit každý.

Eva Cudlínová

farářka Církve československé husitské

Pokud naši teenageři propadají alkoholu a drogám, není samozřejmě něco v pořádku. Co chybí a co s tím dělat? Stručně je to těžké. Okřídlené úsloví, „že základ je v rodině“, je tady možná dost namístě. Fungujeme pro své děti jako vzory? Dáváme jim dobré příklady? Záleží nám na tom, jak tráví volný čas? Pro uspěchanost doby máme sotva čas sami na sebe. A vzory nenacházejí ani ve škole, ani ve společnosti. Nezapomeňme, že naše děti jsou vystaveny neuvěřitelnému množství vlivů. Internet, televize, reklamy, ale i celkové nastavení společnosti a deziluze nás rodičů. Pak snadno zabloudí k tomu, co je svede z cesty. Takže: naše pravdivost, blízkost, soudržnost v rodinách, ale i jistá přísnost v zásadách, které se pak přenesou do společnosti. To pro začátek bohatě stačí.

Natalie Simonová

socioložka, Sociologický ústav AV ČR

Je třeba významně omezit velmi snadnou dostupnost alkoholu pro mládež, tj. důsledně postihovat ty osoby, které mladým lidem alkohol prodávají. Češi jsou národem, který velmi rád porušuje pravidla, zejména pokud z toho „něco kápne“ – nejinak je tomu s prodejem alkoholu mladistvým. Je s podivem, že výmluvy à la „mladík (slečna) vypadal/a starší“ na ochránce zákona stále fungují. Pokud by postihem bylo odejmutí licence k provozování živnosti, nikdo by už takové výmluvy ani nezkoušel. Také naše politická reprezentace by měla přispět ke snižování tolerance k veřejnému užívání alkoholu – kolikrát už se národ bavil tím, jak se naši politici vesele opíjejí v pracovní době. A stalo se jim něco?