Dračí kličky

Za nedávnou literární událostí zřejmě stojí někdo úplně jiný než česká Vietnamka Lan Pham Ti

Na podobnou knihu místní dlouho čekali. A když se první literární svědectví o Češích napsané zdejší Vietnamkou konečně objevilo, recenzenti jásali a knížka šla na odbyt. Podzimní literární událost v podobě knihy Bílej kůň, žlutej drak se však začíná pomalu drolit. Vše nasvědčuje tomu, že oslavovanou publikaci nenapsala devatenáctiletá Lan Pham Thi, ale někdo úplně jiný. V době, kdy jako důkaz existence slouží e-mailová adresa, teď místo čtení musíme pátrat, jak to všechno bylo. Zatím toho moc nevíme.

Všechno e-mailem

Jsem Češka. Narodila jsem se tady. A nejspíš tu i umřu, říká devatenáctiletá autorka. A vzápětí dodává: Jsem Vietnamka. Pro všechny. Navždy. Mezi těmito póly osciluje v autobiograficky laděném díle Bílej kůň, žlutej drak a takhle jej nabízejí internetová knihkupectví. Půvabná spisovatelka

Lan Pham Thi

se svou prvotinou o místní vietnamské komunitě vyhrála letošní 14. ročník Literární ceny Knižního klubu. Podle osobního medailonku v knize, ale i hesla z databazeknihy.cz, se narodila vietnamským rodičům v roce 1990 v Sokolově.

To ale není jisté, protože už brzy po vydání knihy (Respekt ji nadšeně recenzoval v čísle 39) se objevily zprávy, zpochybňující totožnost autorky. Přišel s nimi novinář Zdenko Pavelka z Práva. Na základě stylistických i obsahových nesrovnalostí textu dospěl k závěru, že za vietnamskou dívkou, jejíž fotografie se na čtenáře usmívá z knižní záložky, se někdo skrývá. Jak říká, „autorem by mohl být muž, Čech, asi ne mladší než padesátník, který má blízko k pražskému novinářskému prostředí, možná nepříliš úspěšný spisovatel, jenž zná prostředí vietnamské komunity“. Pochybnosti v něm vyvolaly románové věty například o „nabroušených žiletkách“ nebo „televizní kameře, která vrčí“. Tak mladá autorka údajně nemůže mít podobné životní zkušenosti, sahající daleko do minulosti. Podle Pavelky však jeho tezi napovídá i skutečnost, že s Lenkou Pham, jak se spisovatelka podepisuje na svém blogu, se nikdo nikdy fyzicky nesetkal. Což platí jak o zaměstnancích nakladatelství Knižní klub, tak i novinářích, kteří se spisovatelkou dělali rozhovor. Všichni s ní komunikovali pouze přes její blog nebo e-mailovou adresu. Navrhnout schůzku nebylo nikdy možné. V rozhovorech Lan Pham Thi sděluje, že od letošního ledna žije v Malajsii, kde na univerzitě v Kuala Lumpuru studuje environmentální management a informatiku. Ověřit si její totožnost u rodičů nelze. Jak sama říká v Lidových novinách i na iDnes.cz, zrovna se odstěhovali do Spojených států.

„Podmínkou soutěže je, aby dosud nepublikované dílo bylo napsané česky. Každý rok tak dostáváme rukopisy z Ameriky, Kanady, Evropy a letos k nám poštou dorazil i text z Malajsie,“ vysvětluje editor knížky Bílej kůň, žlutej drak Jindřich Jůzl pravidla literárního klání Knižního klubu.

„Když jsem se dozvěděl, že za nejlepší vybrali text od Lan Pham Thi, autorce jsem to přes e-mail oznámil, v elektronické podobě jsme jí poslali smlouvu na vydání knížky, kterou podepsala a poslala zpět,“ popisuje Jůzl běžný postup, který se oproti předešlým létům tentokrát v něčem přece jen lišil. Spisovatelka odmítla přijet a na začátku září převzít cenu i přes naléhání nakladatelství a nabídku, že jí letenku z Kuala Lumpuru zaplatí. Prý se lekla nečekané popularity.

Informace o jejím životě, studiu a zálibách proto Knižní klub získal přes e-mail. Pod fotografií publikovanou v knížce (všechny své portréty, tedy i ty zveřejněné na blogu, si Lan Pham Thi fotí sama) stojí, že se narodila v Sokolově roku 1990 a vystudovala střední školu v Písku, kam je ostatně děj románu situován. Jůzl ještě dodává, že žila ve Františkových Lázních, kde její rodiče podnikali. Potíž je v tom, že nic z toho neplatí.

Daleká Praha

Začněme pátrání v archivu sokolovské matriky: nikdo s takovým jménem se v roce 1990 v tomto městě nenarodil. Toto příjmení nefiguruje ani v záznamech obecního úřadu ve Františkových Lázních, kde se eviduje vydání občanského průkazu nebo pasu. Spisovatelka přitom v rozhovorech tvrdí, že jezdí po světě s českým pasem. Bezvýsledné je i pátrání v archivech základních škol ve Františkových Lázních, kde měla vyrůstat.

Obdobně vyzní i hledání informací o rodičích Lenky Pham. Na lidi, kterým se podle jejích slov obchodování v Česku přestalo dařit, a otec proto neodolal výhodné nabídce z USA, si ve Františkových Lázních nikdo nepamatuje. Nezná je ani předseda pobočky Svazu za Asia Dragon Bazar v nedalekém Chebu pan Dặng Xuân Durớc, byť v místní vietnamské komunitě je stěhování do Spojených států výjimečná událost. Což potvrzuje i Eva Pechová z občanského sdružení Klubu Hanoi, která dodává, že do USA míří z Česka jen opravdu bohatí Vietnamci.

Podobně vezme za své i druhá část oficiálního životopisu mladé autorky. V jihočeském Písku se nachází jedno gymnázium a sedm středních odborných škol. V žádné z nich ale jméno Lan Pham Thi nepřipomíná studentku, jež tady měla před rokem maturovat. Stejné je to i na radnici. Jak řekl zpravodaji deníku Právo místostarosta Tomáš Dušek: „Po této mladé dívce jsem se ptal, ale nikdo ji tu nezná. Přijde mi to zvláštní, protože tolik spisovatelů v Písku nemáme a ona navíc napsala o našem městě knihu.“

Nechme teď stranou, že kontury románu o životních osudech mladé české Vietnamky, která žije s rodiči na malém městě a potýká se s korupcí i rasově motivovaným nepřátelstvím, nerámuje Písek, ale vše odpovídá mnohem spíš realitě Českých Budějovic. V případě knihy není až tak důležité, kde autor čerpal inspiraci a proč místa zaměnil. Mohlo by to ale něco vypovídat o existenci spisovatelky, která podle všeho za sebou pečlivě zametá stopy. Ovšem ani v českobudějovických středních školách nikdo s tímto jménem loni nematuroval.

Nezbývá než zkusit štěstí v Malajsii. Po telefonickém dotazu na studijním oddělení University of Malaya v Kuala Lumpuru, kde by měla Lan Pham Thi dle vlastních slov studovat, je ale výsledek stejný jako dosud. Nemají tam žádnou studentku se jménem Lan Pham Thi, která by se navíc prezentovala českým pasem. Respekt mimochodem nebyl jediný, kdo v těchto končinách hledal. Když se o úspěšném knižním debutu dozvěděl český velvyslanec v Kuala Lumpuru Jan Füry, chtěl spisovatelku poznat, a proto ji pozval na ambasádu. Začátkem října na jeho sekretariát dorazila e-mailová odpověď. Lenka Pham v ní sice vyjadřuje potěšení z možné schůzky, ale protože se nachází v České republice, pozvánku přijmout nemůže. Prý se ozve, až opět přijede do Malajsie. V tu dobu ji přitom hledala místní média a dostávala zprávy opačné: pokud chcete přímý rozhovor, přijeďte za mnou do Kuala Lumpuru.

Kličkování nás vede k poslední pochybnosti. Respektu se totiž za pomoci přizvaného specialisty podařilo lokalizovat IP adresu, odkud e-maily údajně zasílané z Malajsie do místních médií skutečně chodily. Laikům nesrozumitelná číselná řada 94.113.117.68 mluví v počítačové komunitě jasnou řečí: malajsijské e-maily byly odeslány z Prahy.

Sejdeme se za mořem
Ve většinové společnosti úspěšná kniha měla odezvu i ve vietnamské komunitě. Jak říká Eva Pechová z Klubu Hanoi: „Cenili si toho, že to je odvážná autorka, která se nebojí pojmenovat problémy, jež v soužití Čechů a Vietnamců existují.“

Ale i tady se zároveň vyskytly pochybnosti o jejím původu. Podle Vietnamců jsou totiž v knížce líčeny některé rituály a zvyky, které se v komunitě žijící v Česku nepraktikují. Čeští Vietnamci jsou ale prý každopádně rádi, že o jejich komunitě někdo napsal, a totožnost autorky je pro ně druhotná.

Literární historik a člen poroty Knižního klubu Pavel Janáček je však přísnější. „Kdyby se ukázalo, že autorem knihy je Čech, byly by zklamány naděje, že jsme byli vyzváni ke kulturnímu a literárnímu dialogu s lidmi z Vietnamu, kteří spolu s námi dnes tvoří českou kulturu. Dialog zůstane, ale ti ‚cizí‘‛ budou opět pouze tématem, nikoli subjektem.“

Otázky, kdo tedy skutečně Lenka Pham je, proč si vymyslela fiktivní životopis či zda někoho kryje, zatím zůstávají ve vzduchu. Jde o českou Vietnamku, která za každou cenu chrání své soukromí? Anebo za touto dívkou skutečně stojí Čech nebo Češka, kteří chtěli přitáhnout pozornost k vietnamské komunitě?

Respekt poslal sporné autorce nabídku k rozhovoru, jenž by se mohl uskutečnit v Kuala Lumpuru. Tedy přesně to, co Lan Pham Thi doporučuje pochybujícím novinářům. Odpověď z „pražské Malajsie“ zatím nepřišla.