Anketa: Jaké jsou naše nejvýznamnější cíle v příštích dvaceti letech?

ONDŘEJ HAUSENBLAS,
lektor Kritického myšlení, o. s.
Vzdělat a dobře zaplatit učitele, kteří většině dětí, nejen elitě, podají učení, přemýšlení, společnou práci jako radost, jako užitek, a ne jako otravu. Školství plné inteligentních učitelů, aby se v národě za čas snížilo procento ignorantů nebo sobců, kteří nedokážou posoudit dlouhodobé důsledky svého i cizího jednání. Aby většina voličů odporovala jak socialistickým návykům, tak i konzumní zmanipulovanosti. Zlepšit vzdělávání tak, aby v žádném z dětí neotupovalo zájem o učení ani smysl pro spravedlivost a připravilo je k překonávání lži a primitivismu v médiích i politice.

TEREZA SELMBACHEROVÁ
Inventura demokracie
Napadá mě jich hned několik: Nezávislé soudnictví. Otevřenější a transparentnější politika. Reforma vzdělání. Jasná vize zahraniční politiky. Pořádně fungující seriózní média. Cílů je prostě hrozně moc. Ale je tu ještě něco důležitějšího. Aby se něco podstatného změnilo, potřebujeme především lidi, které budou podobná témata zajímat; kompetentní občany, kteří umějí rozlišit podstatné události od banalit a dovedou se aktivně podílet na chodu věcí veřejných. My takoví zatím nejsme a ani nevíme, jak se takovými stát. Proto myslím, že naším největším cílem je pořádné občanské vzdělávání.

DAVID ČERNÝ
výtvarník
Na Národní jsem měl 17. listopadu transparent s nápisem SVOBODU!. Jediné, co by se tam dneska hodilo, je VĚZENÍ!. Vězení pro neuvěřitelné množství našich blahobytných politiků od komunální sféry až k prezidentovi, jejichž jediným cílem je brát masivní úplatky a prodávat zemi komukoli, nejlépe Rusům. To jsme opravdu nečekali, že ruské tanky nahradí ruské banky. A proti tomu už není bojových prostředků, takže pro mne úkol asi nadlidskočeský: založení chovné stanice budoucích politiků, kteří budou spravovat tuto zemi. Asi se ale bude muset počkat na možnost genetické manipulace. Můj pohled do následujících 20 let je velice skeptický, myslím, že „blbá nálada“ se po deseti letech změnila v „zasranej humus“.

ALICE NĚMCOVÁ
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Vzhledem k cílům, které si před dvaceti lety lidé kladli, a to nejenom v této zemi, a k tomu, k čemu jsem se jako jednotlivec – nebo jsme se jako celá společnost de facto dopracovali, docházím k úvaze, že 20 let je krátká doba, během které se cíle velmi snadno mění či se vytratí a nikomu to nevadí. V rozpětí dvaceti let je významných cílů, které si lidé a vlády určí a posléze zapomínají, bezpočet. Proto aby to, co bylo smysluplné a prvořadé včera, nebylo bezvýznamné zítra anebo za 20 let, myslím, že dobré a dlouhodobě udržitelné přání do budoucna je, abychom za 20 let ještě byli schopni zprostředkovat našim duším bezpředmětnou radost.