Je to sedm let, co jsem přijel do práce a zjistil, že město je zavřené. Obchody, hospody, banky… Šéf místního podsvětí se rozzlobil a ukázal svou sílu. Paralyzované město se stalo rejdištěm banditů v naklaďákách, ze kterých členové Rudého komanda, největší zločinecké organizace Ria de Janeiro, stříleli do výkladů těm, kdo si dovolili nechat otevřeno. Volal jsem tenkrát domů, ať se rodina zabarikáduje v domě. Jak šel čas, přihodilo se toho spousta. Vypálené autobusy, mrtví náhodní kolemjdoucí, mrtví policisti, mrtví banditi. A na druhou stranu, dech beroucí, nejkrásnější město na světě.
Je to pár dní, co jsem si koupil noviny kousek od svého bytu v Madridu. Na přední stránce La Nacion byla fotka rozesmátého brazilského prezidenta, utěšujícího španělského ministerského předsedu. Obě „moje“ města se dostala do finále o pořádání olympijských her v roce 2016. Obrazy se mi znova rozjely hlavou. Vrtulníky na favelou, ozvěny výbuchů ve válce o Rocinhu, největší slum přímo v centru města a před budovou luxusního hotelu Copacabana Palace stojí černí kluci v roztrhaných trenkách. Žijí v kanálech… Představil jsem si zástupy olympioniků, přijíždějících do takového prostředí, a přepadl mě odevzdaný údiv nad tou volbou. Překvapila mě síla brazilské lobby!
Ještě nikdy v historii nemělo žádné „olympijské” město před sebou tak náročný úkol. Na začátku se musí vypořádat s brutalitou středověku, protože 60–70 procent území města se považuje za nebezpečnou zónu. Když se toto podaří, může začít vlastní příprava na první hry na jihoamerickém kontinentu. Zdá se mi to na první pohled jako holá utopie. Ale Rio už dokázalo uspořádat panamerické hry v roce 2006 a určitě taky dokáže uspořádat fotbalové mistrovství světa 2014, což bude asi první opravdová zátěžová zkouška.
Rio bude mít k absolutní dispozici zdroje jedné z největších a nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa. Když to vyjde, bude to fakt stát za to.
Příští týden píše Jiří Kratochvil.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
