Deset světových zpráv, které by vás neměly minout

„Dnešní generace musí dokázat, že je schopná čelit výzvám 21. století, že v určitém slova smyslu jsme schopní strhnout dnešní zdi.“
Angela Merkelová v projevu před americkým Kongresem ke dvacátému výročí pádu berlínské zdi

Merkelová v Americe

Týden před oslavami dvacátého výročí pádu berlínské zdi, které připadají na pondělí 9. listopadu, se svým nejbližším spojencům představila nová německá vláda. Ministr zahraničí, liberál Guido Westerwelle, si jako cíl své první zahraniční cesty vybral Polsko. Více pozornosti však přitáhla Angela Merkelová, která jako teprve druhá kancléřka v německých dějinách promluvila před americkým Kongresem. Poděkovala za americkou pomoc při pádu Berlínské zdi a vyzvala ke stržení „zdí 21. století“, mezi které počítá hrozby klimatické změny, terorismu, šíření jaderných zbraní a potřebu nového ekonomického řádu.

Bouře kolem Opelu
Představitelé americké automobilky General Motors překvapivě zrušili plánovaný prodej evropské továrny Opel, protože hospodářské výsledky GM jsou lepší, než firma očekávala. Odstoupení od prodeje vyvolalo bouři nevole v Německu i v Rusku. Vlády obou zemí se zlobí na Američany a němečtí dělníci začali demonstrovat, protože se obávají propouštění.

Špatný týden v Afghánistánu
Afghánským prezidentem nakonec přece jen zůstane Hamíd Karzáí, jeho protikandidát Abdulláh Abdulláh totiž odmítl soutěžit ve druhém kole voleb. Světoví státníci Karzáímu poblahopřáli, kvůli slabé legitimitě jeho vlády však světová média za skutečného vítěze voleb označila hnutí Tálibán.
Více v komentáři na str. 13.

Zrádce Cameron
Šéf britských konzervativců David Cameron v reakci na českou ratifikaci Lisabonské smlouvy zrušil svůj slib, že smlouvu předloží Britům k referendu.

Zelené demonstrace
Stoupenci íránské opozice využili oslav třicátého výročí přepadení amerického velvyslanectví v Teheránu k další vlně protestů proti zfalšování výsledků letošních červnových voleb. Protesty rozháněla policie obušky, někteří svědci mluvili o střelbě do demonstrantů.

Obamova prohra?

Ve dvou amerických guvernérských volbách vyhráli republikánští kandidáti. Pravice vítězství oslavovala jako důkaz znechucení Američanů z prezidenta Obamy. Demokraté se bránili tím, že výsledek je odrazem tíživé ekonomické situace.

V Itálii odsoudili CIA
Dvacet tři Američanů, převážně agentů CIA, odsoudil italský soudce za únos egyptského klerika Abú Omara v ulicích Milána v roce 2003. Pěti- až osmileté tresty v nepřítomnosti jsou prvním soudním verdiktem v kauze únosů podezřelých teroristů a jejich následného převezení k výslechům ve spojeneckých zemích, které CIA po celém světě organizovala v rámci boje proti terorismu.

Americký voják zabíjel
Na vojenské základně v Texasu postřílel armádní psychiatr Nidal Malik Hasan dvanáct vojáků a desítky zranil. Sám byl v přestřelce zasažen, ale přežil. Hasan měl být odvelen do Iráku nebo Afghánistánu, kromě toho prý měl potíže se šikanou kvůli arabskému původu.

Krach americké banky
Finanční firma CIT, která poskytovala úvěry podnikatelům, vyhlásila bankrot. Jde o pátou největší firmu z těch, co v USA zbankrotovaly od roku 1980, ve srovnání s Lehman Brothers však jde o relativně malou banku a očekává se, že její pád nebude mít vážný dopad na americkou ekonomiku.

Dolů s tím krucifixem
Katolická Itálie je na nohou. Evropský soud ve Štrasburku vyhověl Italce, která si stěžovala, že její děti se musí učit ve třídě s pohledem na kříž visící na zdi, a prohlásil, že dětem bylo upřeno jejich lidské právo a byla porušena evropská dohoda. Italové se zlobí a tvrdí, že krucifix je dnes spíše symbolem národní tradice než náboženství. Do vzrušené debaty přispěl i Vatikán a odmítl zasahování evropského soudu do italských záležitostí. Italská vláda se míní proti verdiktu odvolat.