Někdo vám vypráví intimní historku ze svého života, nečeká vaše porozumění ani rozhřešení, spíš se chce pochlubit či politovat, přesně tedy neví, ale potřebuje publikum, protože už je prostě takový. Není vám to příjemné, no ale ten člověk vás zajímá, tak ať se vypovídá, třeba se za tím balastem odkryje něco důležitějšího. Asi takový pocit musela mít Renata Kalenská, když několik měsíců zpovídala Jana Saudka. Čtenář jejího rozhovoru Jan Saudek na útěku se dostává do stejné situace, a pokud neodpadne a prokouše se jím, bude kroutit hlavou: je to neuvěřitelné, ale moc důležitého se o fotografovi nedozvěděl.
Kalenská chtěla sezení se Saudkem rozdělit do bezmála osmi dekád jeho života. Nicméně fotograf jí od otázek neustále utíká ke svým oblíbeným tématům, takže si na většině stran stěžuje na nepřízeň publika, stárnutí, všechny ty holky, které z něj chtějí tahat prachy, Knížáka, jenž teď žije s jeho první ženou, nebo se naopak vytahuje, kolik lidí ho pozdravilo na ulici, kolik placených společnic ho včera „obsloužilo“, se kterou/kterým se kdy vyspal a tak dále a tak podobně.
Autorka k rozhovoru přistoupila jako kamarádka Saudkovy současné družky, takže se empaticky snaží přijít na kloub tomu, kdo se to vlastně pod touhle machistickou slupkou schovává. Protože jinak přece není možné, aby ho kamarádka milovala. Jenže Saudek se nedá, vyžvaní sice na sebe i ty nejbizarnější detaily, ovšem když už se dostane ke skutečným citům, k rodině, dětem a všemu, co kdy v životě zbabral, místo aby jako u psychoanalytika shodil masku, uteče zase do známých vod svého neuvadajícího libida. Zvlášť zničující je v tomhle ohledu pasáž, kdy ho Kalenská už už dotlačí vyjádřit se k nelidské neschopnosti navštívit svého bratra Káju, který už dva roky leží v kómatu v nemocnici. Ovšem Saudek celou věc rychle odbude tím, že nelidská je naopak Kalenská, protože se nikdy nemilovala se ženou ani s více muži najednou.
V jedné chvíli si Saudek vypomůže metaforou, že když chcete letět balonem, prostě z něj musíte vyhazovat děti, ženy, milenky a vůbec všechno, aby vás to netáhlo k zemi. Asi má pravdu, třeba by opravdu nelétal tak vysoko jako teď. Nicméně jeho problém je jinde: nějak si nevšiml, že z onoho balonu během letu vyhodil i sám sebe, a to, co teď létá mezi oblaky, je jen podivný automat na egomanické historky.
RENATA KALENSKÁ: JAN SAUDEK NA ÚTĚKU
Torst, 300 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
