Ty knihy nejsem já

Spisovatelka Müllerová si Nobelovu cenu zaslouží jako málokdo

Letošní Nobelova cena míru pro Baracka Obamu vyvolala takové pozdvižení, že o Nobelově ceně za literaturu pro Hertu Müllerovou se mluvilo mnohem méně, než by si zasloužila. V Obamově případě navíc poskytla další argument těm, kteří kritizují politickou zaujatost poroty. Pochybnosti by na první pohled mohl budit i výběr Müllerové: příslušnice národnostní menšiny pronásledovaná diktaturou, emigrantka, člověk bez vlasti, žena spisovatelka, která zaznamenává především zažitou úzkost. Jenže v jejím případě nejsou pochybnosti namístě.

Podle poroty získala cenu kromě jiného za „upřímnost“, ale jak napsal významný rumunský spisovatel Mircea Cărtărescu, její „úsilí o čistotu – včetně mravní – je jako meč, který nosí v sobě, jako kdyby měla místo páteře meč, jako v Kafkových snech“ a její literární styl je „stylem básníka či malíře se surrealistickými kořeny“. Cena pro Hertu Müllerovou je tedy cenou pro literaturu, a právem.

Zkušenost s diktaturou

Tématem próz a esejů Herty Müllerové je téměř výlučně život člověka v diktatuře. I dvacet let po pádu Ceauşeskova režimu nejen stále znovu připomíná jeho hrůzy, ale také neúnavně upozorňuje na to, že se s…