Pohled na umírající dívku

Útěk před realitou, naděje a děs na novém albu brooklynské skupiny The Antlers

Nejzajímavější hudbu současnosti většinou negenerují čisté žánry, nýbrž eklektické hybridy. Není to novinka – mixování složek, které se spolu od prvního pohledu nesnesou, funguje dávno a v mainstreamu je už od poloviny 90. let potvrzují třeba oceňovaná alba muzikanta-všeuměla Becka. Letos se s ním nejdále dostali Animal Collective, Yeah Yeah Yeahs nebo The Antlers, všechno projekty z newyorského Brooklynu. Poslední v seznamu, kteří ve svém mixéru roztáčí noise, folk, postrock a elektronický ambient, by se jistě rádi připojili k tezi, že mícháním lze směle obejít pádnou námitku, že vymyslet něco nového v pop-music je úkol, jejž nesplní nikdo. Jejich novinka Hospice (vydaná v srpnu na nezávislém Frenchkiss Records) vychází ze známých žánrů a postupů, ale vyvolá spolehlivě dojem, že tohle tady ještě nebylo.

Malé souboje

The Antlers býval pouze zpěvák a kytarista

Peter Silberman

– jméno fungovalo pro projekt jednotlivce. Debut In the Attic of the Universe z roku 2007 nemaskoval, že Silberman ho nahrál sám. Neměl nic než nahé, ničím neobalené základní prvky, v jeho případě akustickou kytaru a vokál, který jde po krku většině citlivých duší. Mezi blogery nevýrazná deska žádnou diskusi neiniciovala a širší kruhy ji ani…