Deset světových zpráv, které by vás neměly minout

„Nepřítel začal guerillovou válku.“
Pákistánský ministr vnitra Rehman Malik po čtvrteční sérii sebevražedných atentátů.

Rozvrat v Pákistánu

V Pákistánu pokračovala několikadenní série teroristických útoků proti policejním a vojenským cílům. V pátek si dvě bomby vyžádaly 11 obětí, o den dříve 25 ozbrojenců zaútočilo na tři policejní základny a ještě předtím drželo deset teroristů dva dny v šachu vojenská kasárna. Atentáty byly dobře koordinovány a odehrály se na místech, která by měla být teoreticky dobře zajištěna. Oběti se počítají na desítky.

Analytici popisovali sérii atentátů jako důkaz stále lepší koordinace teroristických skupin včetně Tálibánu a al-Káidy s cílem svrhnout sekulární stát. Pákistán vlastní jaderné zbraně.

Clintonová v Moskvě
Ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová jednala v Moskvě o případných sankcích proti Íránu. Ministryně Clintonová prohlásila, že Rusko nyná uznává skutečnost, že Írán představuje hrozbu. Moskva ale americké ministryni nepotvrdila ochotu k sankcím, byť Hillary Clintonová prohlásila, že Rusové připouštějí nutnost zasáhnout v případě, že jednání nikam nepovedou. Zároveň během projevu k moskevským studentům vyzvala Rusko k dodržování lidských práv a demokratických procesů a vyjádřila své obavy z útoků na obhájce lidských práv v Rusku.

Putin v Pekingu
Ruský premiér Vladimir Putin minulý týden v Pekingu podepsal obchodní dohody za 3,5 miliardy dolarů a domluvil s Čínou dodávky plynu od roku 2015. Obavy Západu, že Rusko bude část svých plynových zásob prodávat do Číny místo do Evropy, se však zatím ukazují jako liché. Putin se s čínským premiérem zatím nedohodl ani na objemu, ani na ceně. Nicméně Putin svou návštěvou Číny (ve stejný den, kdy Hillary Clintonová navštívila Moskvu) vyslal Američanům signál, že „strategické partnerství“ Ruska a Číny myslí vážně.

Posily do Afghánistánu

Britský premiér

Gordon Brown

oznámil, že vyšle do Afghánistánu dalších pět set vojáků a zvýší tak jejich počet v zemi na 9500. Oznámení přišlo po jeho rozhovorech s prezidentem Obamou a dalšími americkými činiteli. Britský tisk očekává, že tento týden své rozhodnutí o dalších mohutných posilách pro válku v Afghánistánu oznámí také Američané.

Chorvatsko v EU možná v roce 2012
Chorvatsko má šanci stát se členským státem EU v roce 2012, pokud zvládne problémy s korupcí, oddělí justici od vlivu politiky a bude důsledně spolupracovat na odhalování válečných zločinů z devadesátých let. Takový je nejnovější závěr Evropské komise. Další podmínkou je ovšem dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy. Další balkánské státy si musí na vstup do EU počkat déle, ale Makedonii, která je kromě Chorvatska jediný oficiální kandidát na členství, se rýsuje šance začít konečně přístupové rozhovory, protože udělala „přesvědčivý pokrok“ v politických svobodách občanů včetně menšin.
Ostatní z uchazečů ještě nemají statut oficiálních kandidátů a nejbližší teoretický termín jejich vstupu do EU je rok 2016. Problémem zůstává nadále Turecko, které je oficiálním kandidátem od roku 2005, ale přístupové rozhovory se zadrhly kvůli sporům s Kyprem a vlažnému postoji Německa a Francie. Nicméně Evropská komise minulý týden uznala Turecku jistý pokrok v reformě justice.

Spravedlnost v Teheránu
Íránská zpravodajská agentura Irna oznámila, že konzervativní protikandidát současného prezidenta Mehdi Karrúbí bude pravděpodobně obžalován před zvláštním soudem pro duchovní. Karrúbí je vyšetřován kvůli výrokům, že jeho stoupenci byli během letošních nepokojů po zatčení znásilňováni a někteří umučeni k smrti. Režim obvinění odmítá.
V jiném procesu byli tři opoziční aktivisté za účast na demonstracích v Teheránu odsouzeni k smrti.

Alternativní Nobelovy ceny
Jen týden po oznámení jmen nositelů oficiálních Nobelových cen vyhlásila švédská nadace „Cena za správný život“ čtyři letošní nositele takzvané alternativní Nobelovy ceny.
Za ochranu druhého největšího deštného pralesa v Demokratické republice Kongo byl oceněn místní biolog René Ngongo, který se i během občanské války za neustálého ohrožení svého života snažil chránit prales. Novozélandský pedagog Alan Wyre obdržel cenu za pětadvacetileté organizování vzdělávacích a politických kampaní propagujících jaderné odzbrojení. Australská gynekoložka Catherine Hamlinová byla oceněna za padesát let trvající boj s chudobou způsobenými chorobami v Etiopii, kde rozvinula i nové techniky operací vhodné pro bídné lékařské podmínky. Čtvrtým vyznamenaným je kanadský zoolog David Suzuki, který natáčí vlivný vědecký pořad The nature of Things, ve kterém už od počátku 80. let varuje před nebezpečím klimatických změn.

Historický krok Arménie a Turecka

Arménie a Turecko podepsaly historickou dohodu o uznání diplomatických vztahů a otevření hranic. Vznikne také mezistátní komise, která by měla zkoumat genocidu více než milionů Arménů tureckými silami na východě tehdejší osmanské říše v roce 1915, kvůli které byl dosud mezi oběma zeměmi napjatý vztah.

Více v článku na str. 22 - 23.

Slováci opojeni fotbalem

Na Slovensku minulý týden přestala existovat politika a mluvilo se jen o fotbale. Národní mužstvo totiž postoupilo na mistrovství světa v Africe, když v rozhodujícím zápase s Polskem vyhrálo vlastním gólem Poláků. Do fotbalu vstoupili i diplomaté, protože polská policie zadržela 20 slovenských fanoušků za to, že vyběhli po zápase na hřiště objímat své hráče. Strávili noc ve vězení a byli propuštěni až na žádost slovenského ministerstva zahraničí. Zajímavě dopadla kvalifikace i v zemích bývalé Jugoslávie. Fotbalově dosud nejúspěšnější a hvězdami oplývající mužstvo Chorvatska totiž podobně jako český tým vypadlo. Na světový šampionát však postoupilo přímo Srbsko, baráž si zahrají jak Slovinsko, tak poprvé i Bosna a Hercegovina.

Trest smrti pro Ujgury
Šest lidí ujgurské národnosti bylo minulý čtvrtek odsouzeno k smrti čínským soudem za podněcování červencových nepokojů v této převážně muslimy obývané čínské provincii, která se potýká s podobnými problémy jako mediálně častěji pokrývaný Tibet. Během červencových etnických nepokojů mezi Ujgury a Číňany zde zemřelo takřka 200 lidí, jednalo se o nejkrvavější střety v Číně od roku 1989. K smrti už kvůli nim bylo odsouzeno
12 Ujgurů.