Proč, pane ministře?

Psal se červenec 2004, Česko se rozkoukávalo v EU, vůdce zimbabwské opozice Morgan Tsvangirai však měl jasno. Češi dlouhodobě podporovali jím vedené Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) – ať už morálně překladem knihy Václava Havla Moc bezmocných, po které se na jihu Afriky jen zaprášilo, anebo materiálně propašováním několika počítačů opozičníkům. Příslušnost Česka k evropskému celku pak Tsvangirai vnímal jako posílení vlivu svého spojence. „Je to skvělá zpráva, věříme ve vás,“ řekl tehdy v rozhovoru s Respektem.

Psal se listopad 2007 a česká diplomacie sdělila, že na summit EU-Afrika nepošle premiéra, protože pozvánku na schůzku dostal i zimbabwský diktátor Robert Mugabe. Někteří diplomaté a novináři v Bruselu se sice tehdy ještě zeptali proč, nicméně stačilo naťuknout. Aha, jasně: lidská práva. Kuba, Bělorusko, Barma, Zimbabwe; dávalo to smysl. „Nevidím důvod, proč poctít Mugabeho stiskem ruky s českým premiérem. Zpronevěřili bychom se naší zahraniční politice,“ vysvětloval tehdejší šéf Černínu Karel Schwarzenberg.

Teď se píše říjen 2009 a MDC má všechny důvody ptát se, jestli lze v Česko ještě věřit. Současný šéf diplomacie Jan Kohout totiž chystá do vlády materiál o odchodu Česka ze Zimbabwe. Konkrétně návrh na zavření ambasády v metropoli Harare, spolu s angolskou Luandou a Montrealem v Kanadě. Důvod: šetříme.

Pohled účetního má v době 160miliardové díry ve státní kase logiku. Ne však v případě Zimbabwe. Bavíme se o úřadu čítajícím pět lidí: velvyslanec, jeho dvojka, hospodář a dva zimbabwští zaměstnanci. Případná úspora je v relaci pár milionů korun ročně.

O co méně by v Harare ušetřil rozpočet ministerstva, o to víc by ztratila celá země. Změnil se totiž kontext. Tsvangirai už není jen šéf stíhané opozice, ale od letošního února i zimbabwský premiér. Mugabe po několikaměsíčním tlaku přistoupil na vytvoření společné vlády s MDC a ujednání začíná přinášet první výsledky. Zimbabwe zavedlo jako platidlo americký dolar a tím se zastavila spirála pěticiferné inflace. Znovu se otevírají školy, nemocnice, do obchodů alespoň ve městech se vrací zboží a do trubek pitná voda. Moc se pomalu přesouvá ve prospěch demokratických sil a Zimbabwe potřebuje, aby u něj dosavadní spojenci „vytrvali“. Přesně tenhle vzkaz sdělila české vládě už loni přední mluvčí MDC Trudy Stevensonová, která tento týden míří do Prahy.

Vytrvání nepomůže „jen“ Zimbabwanům, ale i samotnému Česku, které si právě teď může nejmíň dovolit zahrávat se zbytky své důvěryhodnosti. Pro odchod ze Zimbabwe není žádný dobrý důvod. Ani ministr Kohout nedokázal celý minulý týden žádný vymyslet.