Nehrající kapitán M. T.

Netušíte, kdo je teď zrovna předsedou ODS? Myslím, že by to měl být ještě pořád Mirek Topolánek, ovšem bez záruky.

Tuhle v televizi ukazovali chlapíka, co mu byl dost podobný, jak sedí na balkoně sněmovny mezi znuděnou mládeží na exkurzi a sleduje, jak arénu dole pod ním ovládli Paroubek, Rath a Kalousek. Možná to byl i on, do kamery pak říkal, že ho napadala spousta skvělých replik, ale neřekl je, protože proč by se s tím špinil. Hm. Takový nehrající kapitán, jak v Davis Cupu, na který Topolánek tak rád kouká. Když myslí, že to bude v kampani fungovat, je to jeho věc, já bych na to nesázel – spíš bych řekl, že mu hrozí osud těch koučů, pod nimiž odmítají někteří plejeři hrát.

Pobyt mezi elitou evropské politiky, kdy se s ním museli vážně bavit i Sarkozy, Merkelová nebo Putin, Topolánka určitě lehce kultivoval, ale taky v něm vypěstoval jakýsi povýšený pocit, jak strašně ho upachtěná česká politika nudí a znechucuje. Čemuž se dá snad rozumět, ovšem s dvěma poznámkami: do sněmovny kandidoval dobrovolně, i když dost dobře věděl, jak to tam vypadá a s kým a jak bude soupeřit. A pokud vím, chce tam na jaře znova: co si asi tak myslí, že ho tam čeká? A zadruhé: jestli se snad domnívá, že právě on nějak zásadním způsobem kultivoval českou politiku, doporučuju mu krátkou přehlídku jeho vlastních výstupů na YouTube.

S Topolánkem to bylo vždycky těžké. Mluvil jsem s ním za ty roky mnohokrát, v opozici i v roli premiéra, a nikdy jsem tak úplně nepochopil, kým vlastně chce být: reformátorem po vzoru Aznara nebo Dzurindy, vizionářem proevropské, otevřené pravice, která nevidí třídního nepřítele za každým rohem (ano, i takové momenty míval)? Nebo spíš Milošem Zemanem, okouzleným vlastní velikostí a možností urážet si podle libosti, koho chce? Možná se to tak úplně nevylučuje – jenže po skoro sedmi letech v čele ODS je Mirek Topolánek už tak okoukaná persona, že asi málokoho ještě baví vůbec to zkoumat.

Topolánek vždycky tvrdil, že je nejsilnější ve zdánlivě nejkritičtějších momentech, kdy porážka už vypadá neodvratně. To je pravda, jenže Topolánek model podzim 2009 vypadá úplně jinak: jako unavený, otrávený, rezignovaný chlapík, který sice občas utrousí silný výrok typu „spojuji svůj politický osud s Lisabonskou smlouvou“, ale to nakonec už jen proto, že všechno zajímavější už dávno řekl. A nic jiného se mu už ani vymýšlet nechce.

Autor pracuje v ČT.