Co teď?

Evropská levice skončila v pasti svého úspěchu

Škodolibost se nevyplácí. Sociální demokraté a socialisté v celé Evropě to asi nepřiznají, ale když se minulé září začal hroutit finančními deriváty podminovaný globální finanční systém, tak velká část z nich cítila zadostiučinění. Oni to přece říkali odjakživa. Že se finanční deregulace éry reaganismu jednou vymstí, že vlády musí ekonomice jasněji určovat pravidla, a to i na globální úrovni. Osud Lehman Brothers, následných stovek miliard dolarů utracených ze státních kas na záchranu bank a vlastně celá krize, která jako by vypadla z učebnice kritiky kapitalismu, jim konečně daly za pravdu.

Jsme o rok a několik důležitých voleb chytřejší a evropská umírněná levice už se škodolibě radovat nemůže. Nejstarší a dlouho nejsilnější sociálnědemokratická strana, německá SPD, předminulou neděli v parlamentních volbách klesla na dno. Volilo ji deset milionů Němců, o čtyři a půl milionu méně než před čtyřmi lety, o deset milionů méně než před jedenácti lety.

To by ještě nebylo tak zásadní, kdyby umírněná levice neležela na lopatkách i jinde v Evropě. Ve Francii socialisty drobí neustálé vnitřní spory a neschopnost postavit se Nicolasi Sarkozymu, jenž některým schopným, moderním levicovým politikům chytře nabídl důležitá křesla ve své vládě. Podobně se italští socialisté nedokážou vyrovnat skandály stíhanému…