Co je nečitelné?

Výsledek irského referenda o Lisabonské smlouvě jsme sice zaznamenat nestihli (Respekt šel do tisku těsně před koncem hlasování). Zato jsme si stihli všimnout věci týkající se české debaty: a sice chování českých diplomatů, kteří nelogicky proti svému popisu práce šponují zdejší atmosféru kolem ratifikace víc, než je zdrávo.

Jde o spor, jak nám zdržování Lisabonské smlouvy ublíží nebo neublíží v očích našich partnerů v Evropské unii. Karty jsou rozdané zhruba takto: Irové sice pořádají referendum, dopředu na to ale všechny země v Unii upozornili a všichni tím pádem vědí, na čem jsou. Češi podepsali smlouvu, pak ji nechali projít kontrolou u Ústavního soudu, schválili v parlamentu a tím to mělo být hotové. O žádných dalších komplikacích se nemluvilo. Jenže ony z nějakého důvodu přišly.

Zastánci smlouvy (mezi které se počítá i autor glosy) jsou z toho nervózní, jak na nás kolegové z EU koukají. To je normální. Už míň normální ale je, jak celou věc podáváme. Všichni koukáme překvapeně a kroutíme hlavami, jako že ničemu nerozumíme. Jako že nevíme, proč se to celé v Česku tak zamotalo. A přední tuzemští diplomaté tvrdí muziku. Jako třeba velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová, která novinám řekla, že situace s českou ratifikací Lisabonské smlouvy je pro naše partnery v zahraničí nečitelná, nesrozumitelná.

Pokud skutečně je, pak bychom si měli takříkajíc urovnat stůl: české zpoždění ratifikace se děje proto, že skupina českých senátorů využívá svého práva a obrací se na Ústavní soud. Jelikož jde o zaryté odpůrce smlouvy, činí tak způsobem, aby ratifikaci smlouvy co nejdéle zbrzdili. A pomáhá jim v tom – opět v mezích zákona – prezident, který je sám odpůrce Lisabonské smlouvy. Poté, co soud (v případě irského ano) smlouvu zhruba za měsíc dva posoudí, pak by měl prezident podle ústavy smlouvu podepsat.

Co je na tom nečitelné? Situace je naopak velmi přehledná a jako přehlednou by ji také velvyslankyně a další čeští diplomaté měli svým zahraničním kolegům vysvětlovat. Pokud se přesto budou politici z EU tvářit pohoršeně, pak je třeba říct, že Češi na rozdíl od Francouzů či Nizozemců evropskou ústavu nebo její variantu v podobě ústavní smlouvy pořád ještě neodmítli.

Ostatně není to poprvé: nedávno ministr zahraničí při odkladu českých voleb sděloval, jak je pro naše partnery situace nepřehledná. Hodnota toho sdělení ale nedává logiku: Kohout je od toho, aby tuhle nepřehlednost uměl srozumitelným vysvětlením zahnat. A pokud to neumí, proč nám to na sebe takhle odzbrojujícím způsobem říká?

Aktuální glosy na www.respekt.cz/glosy.