Anketa: Mělo by Švýcarsko, potažmo Francie vydat režiséra Romana Polanského do USA, kde byl před 32 lety odsouzen za zneužití nezletilé dívky?

TEREZA BRDEČKOVÁ

spisovatelka, scenáristka

Švýcarsko by Polanského vydávat nemělo. Předně je francouzský občan, neuprchl tedy z USA, pouze jel domů. Francie mu udělila vysoké státní vyznamenání a dala jasně najevo, co o té věci soudí. Fakta: V půli sedmdesátých let se Polanski stýkal s nezletilou dívkou, jejíž rodiče později podali trestní oznámení a celá rodina včetně dívky na tom velmi slušně vydělala při následné medializaci. Polanski později strávil v USA krátký čas v tvrdé vazbě. V celé aféře nejde ani tak o zákon jako o střet ultrakonzervativního myšlení s evropsky chápaným bohémstvím, které Polanski v době aféry pro USA reprezentoval. Polanského aféra je pokrytecká a trapná.

ANNA ŠABATOVÁ

předsedkyně Českého helsinského výboru

Neznám dobře skutkový stav, neznám švýcarské a francouzské zákony ani americké. Evropské pojetí trestní spravedlnosti se v některých ohledech od severoamerického odlišuje. Hledání spravedlnosti po více než třiceti letech vždy vyvolává otazníky. Ne nadarmo existuje ve většině právních řádů, a to i v trestním právu, institut promlčení. To, co by bylo kdysi zřejmě přijato jako nezpochybnitelný důsledek zavrženíhodného skutku, vyvolává dnes už pochybnosti. O vydání, respektive nevydání, stíhané osoby však musí rozhodnout soud bez ohledu na to, o koho se jedná. Rovnost před zákonem je základem právního státu. O vydání a trestu se nerozhoduje v médiích ani v anketách.

VÍT KLUSÁK

dokumentarista

Festivalové ceny a těžké životní peripetie ze znásilnění nikoho nevyviní. Polanski by měl především sebrat odvahu a vydat se do Ameriky před soud z vlastní vůle. Zde by ta dáma, co ji jako dítě omámil a zneužil, nejspíš zopakovala, co už řekla americkým médiím v roce 2003: „Suďte jeho filmy, ne toho muže.“ A ať už se ta kauza, proboha, uzavře, neboť dotyčné samotné a její rodině ubližuje mnohem víc, když se to propírá stále dokola. Každý rozumný soudce by to uzavřel jako promlčenou věc, za niž se Polanski dostatečně potrestal celoživotním útěkem a pověstí násilníka na dítěti. Pokorný Polanski by pak založil nadaci pro zneužívané děti. Jenže být pokorný, rozumný a odvážný je nesnadné.

MARTIN FABRICE PLICHTA

dopisovatel deníku Le Monde

Každý řadový občan by za takový čin byl už dávno postaven před americký tribunál, aby mohl být souzen. Roman Polanski proto musí být vydán americké justici, před kterou prchá přes třicet let. Na začátku tohoto roku od Američanů obdržel záruky, že na rozdíl od toho, k čemu se schylovalo v roce 1978, kdy pár dnů před zahájením líčení utekl, proběhne nestranný proces, jenž by měl pravděpodobně zastavit trestní řízení. Ať už jsou Polanského umělecké kvality či traumatické zážitky z mládí jakkoli velké, pouze proces může uzavřít tuto bolestnou kapitolu jak pro často opomíjenou oběť, tak i pro něj.

Čtěte také rubriku Tvář str. 52 - 53.