Tak za rok znovu

Úsporný rozpočet je zajištěn, skutečné řešení českého problému se však zatím pouze odsunulo

Jako na fotbalovém zápase si museli připadat ekonomičtí a političtí komentátoři při sledování parlamentního jednání o záchraně našich státních financí před hrozivým růstem dluhu. Nechyběly překvapivé zvraty, fauly, střídání okamžiků napětí s chvílemi předvídatelné nudy i filmování pro diváky.

Bohužel chyběl rozhodčí, který by na hřišti zajistil respekt k pravidlům. Zdálo by se, že happy end se nakonec dostavil. Ze situace, kdy rozpočtu státu na příští rok hrozila sekera 230 miliard, se téměř jakákoli dohoda na podstatném snížení deficitu zdá být dobrá, tedy i oněch schválených téměř 163 miliard. Nicméně i v pozápasové euforii není od věci zvážit, jakého soupeře vlastně „naši zlatí chlapci“ porazili.

Teď reforma
Přestože schválený balík úspor je označován jako dosažení „maxima možného“, odhaluje pohled ekonomů řadu jeho slabých míst. Pro čtenáře Respektu zřejmě není překvapením, že většina opatření se týká příjmů státu, což není dobrá zpráva pro růst naší ekonomiky. To však není jediným zádrhelem. Část opatření (například klíčové zvýšení DPH) má totiž platit jen po dobu jednoho roku, a poté se mají daně zpětně snížit. A s tím opět příjmy klesnou.

Ještě záludnější jsou však úspory na straně výdajů. Drtivá většina opatření má povahu dočasného snížení (mezd,…