Globální zastupitelstvo

Sportovcům se často nedaří ukončit kariéru na vrcholu slávy. Po letech strávených na stupíncích vítězů s medailemi kolem krku se pak už jen dívají na záda mladším a rychlejším a podle kritiků hazardují se svým jménem. Nejmocnější ekonomiky Západu, sdružené v klubu G 8, se takové chyby dokázaly vyvarovat. Na poslední chvíli. V pátek v americkém Pittsburghu oficiálně uznaly, že už světové hospodářství samy řídit nezvládnou, a uvolnily místo rychlejším – skupině G 20, kde kromě velkých západních ekonomik zasedají také rychle rostoucí ekonomiky od Argentiny přes Indonésii až po Turecko.

Summity G 20 se při řešení finanční krize osvědčily; státníci se proto dohodli, že se z nich stane pravidelné a hlavní fórum pro správu světové ekonomiky. Hospodářský „vzestup zbytku“, jak posilování nezápadního světa popsal Fareed Zakaria, se tak se zpožděním konečně promítl i do globální politiky. Co to může změnit?

Už nebudeme rozhodovat sami. Doba, kdy Západ sám světu určoval hospodářská pravidla, skončila. Teď se budeme někdy muset řídit i pravidly narýsovanými nezápadními mocnostmi, ačkoli se nám asi vždycky líbit nebudou. Končí současně také časy, kdy nezápadní země mohly všechno špatné jednoduše svádět na zlé úmysly Západu. Teď bude společná jak moc, tak i zodpovědnost za její vykonávání.

A společná budou i pravidelná setkání, večeře a večírky globální politické elity. Už minulý týden v Pittsburghu se údajně čínští a němečtí delegáti společně nasmáli při přemítání o potížích vytváření vládních koalic v zemi s pěti parlamentními stranami. Při podobném žertování možná vznikne dosud neznámá míra vzájemné důvěry, podobně jako se to dělo po druhé světové válce při stále častějších summitech evropských politiků. Jednou v budoucnu se pak třeba na dovolené ve vile italského premiéra bude slunit prezident Jihoafrické republiky. A bude také méně pravděpodobné, že spolu kumpáni z večerních rautů začnou válčit.

Existuje ale i méně optimistický pohled. O osudu planety budou mnohem více rozhodovat i nedemokratické režimy, například Čína se v nejbližší době svého „odlišného modelu rozvoje“ určitě nevzdá, navzdory žertování o volebních patech s evropskými kolegy.

Demokratický Západ během své dominance nad planetou nedokázal vyřešit nejvážnější globální problémy jako třeba chudobu miliardy lidí. Účast nedemokratických zemí na vyřešení těchto krizí už není otázkou pro akademiky a moralisty, ale praktickou nutností. I proto od minulého pátku máme nové globální zastupitelstvo, možná nejtrvalejší důsledek současné krize.

Aktuální glosy na www.respekt.cz/glosy.