E-mail, čili spam

Nevyžádaná pošta tvoří až 96 procent veškeré e-mailové komunikace. Jenom čtyři ze sta e-mailů tedy nejsou spam a situace se stále zhoršuje. Nevyžádaná pošta propaguje nejrůznější výrobky a léky, ale také například hazard provozovaný přes internet.

Pokud se podíváme na spam podle země původu, vedou Spojené státy americké (23 procent nevyžádané pošty), Brazílie (12 procent) a Jižní Korea (5 procent). V první pětce jsou dále Indie a Turecko, šesté je Rusko.

V loňském roce byly největším tématem nevyžádaných zpráv americké prezidentské volby. Spam lákal adresáty na zajímavá volební i jiná videa (například názvem „Obama’s private video“), ve skutečnosti však šlo o nabídku léků a nejrůznějších podpůrných prostředků či malware, tedy program určený ke vniknutí do vašeho computeru nebo poškození počítačového systému. Cílem spamera může být kromě prodeje zboží či služeb také krádež osobních údajů přímo z počítače. Zájem je hlavně o čísla bankovních účtů a údaje, pomocí nichž lze účet ovládat. Spam může také pomoci podvodníkům k tomu, aby váš počítač využili k dalšímu rozesílání nevyžádané pošty. Napadený počítač je ovládán dálkově a jeho majitel ani netuší, že se na šíření spamu sám pasivně podílí. Někdy napadený počítač slouží také k uchovávání a rozesílání nelegálního obsahu, například pirátských kopií filmů či hudby. K obraně stačí využívat antivirový program (i domácí verzi zdarma), napadení škodlivým kódem je obvykle rychle odhaleno.

Kromě zmíněných prezidentských voleb spameři zneužívají k upoutání pozornosti také různé svátky, například svatého Valentýna. Lákají je i celosvětově sledované události, nedávno třeba úmrtí Michaela Jacksona. Často se také objevují falešné e-maily od provozovatelů sociálních sítí, zpráva se tváří jako nabídka přátelství na Facebooku nebo oznámení od nového příznivce na Twitteru. Podvodníci jsou i v tomto případě velmi rafinovaní a laik často není schopen na první pohled rozlišit, zda jde o podvodný e-mail, či oficiální zprávu od provozovatele serveru.

Nevyžádaná pošta pocházející z Ruska jde na věc trochu jinak. Jde v ní o to, aby se příjemce ozval provozovateli služeb nebo majiteli produktu jakkoli, třeba i telefonicky. Proto jsou součástí textů ruských e-mailů i telefonní čísla, rozdělená netradičními znaky kvůli ztížení detekce. Ruské spamy nabízejí třeba i služby podlahářů. V Číně je kromě území Macaa zakázán hazard, a velkou část spamu tu proto tvoří třeba nabídka on-line kasin.

Rozesílání spamu je ve většině zemí trestné. V Česku platí takzvaný antispamový zákon (480/2004 Sb.), na základě kterého může společnost rozesílající spam dostat pokutu až v řádech milionů korun. Pokud si chcete na nevyžádanou poštu stěžovat, můžete kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů. Je-li ovšem rozesílatel spamu ze zahraničí, nelze příliš čekat, že proti němu někdo zakročí.

Odesílání spamu lze jen obtížně zabránit, a nezbývá tedy než jej automaticky třídit mezi příchozí poštou a bránit mu v cestě do schránky, v níž příchozí poštu sledujeme. Příslušné antispamové filtry jsou dostupné v poštovních klientech, tedy aplikacích pro příjem a odesílání e-mailů. Uživatel je může jednoduše upravovat a aktualizovat o spam, který již obdržel.

Proti spamu je možné také bojovat za pomoci specializovaných programů, jež jsou součástí některých antivirových balíčků, například od společností ESET nebo Symantec. Firemní e-mailová komunikace obvykle spoléhá na velké podnikové řešení, jednotlivci si mohou pomoci aplikacemi, které jsou ke stažení a použití zdarma, například AntiSpam nebo SpamPal. Ty prověří příchozí poštu a odhalí spam, takže jej i v tomto případě lze směrovat do určené složky a mazat.

A jak programy nevyžádanou poštu poznají? Například tím, že srovnávají doručené e-maily se zprávami z databáze obsahující časté spamové zprávy. I ten nejdůmyslnější software však rozesílatelé nechtěné pošty mohou obejít, nikdy se nepodaří odbourat všechen příchozí spam. K častým trikům například patří, že spam vypadá jako zpráva od člověka se stejným příjmením, jako je vaše. I předměty e-mailů jsou nápadité a lákají k přečtení. Samotné otevření e-mailu ještě problém neznamená, určitě se ale nedoporučuje otevírat přílohy, zejména s příponou exe (tedy spustitelné soubory).

Nevyžádaná pošta nás bude obtěžovat i v budoucnu. Ve válce mezi jejími rozesílateli a tvůrci ochranných programů jde spíše o to, aby podíl nežádoucích zpráv, které k nám proniknou, dále nerostl. Jinak by se e-mailu mohlo brzy začít říkat prostě spam.