Výkřik
Čtyřiasedmdesátiletý Merckle do roku 2009 vstoupil s pocitem poraženého, s pocitem muže, který selhal. Rodinné království bylo totiž postavené na dluzích ve více než třiceti bankách a tyto pilíře se v čase krize začaly nezastavitelně hroutit. S nimi se rozplynula také dobrá pověst, hrdost i uznání Adolfa Merckleho, které byly neoddělitelně srostlé s jeho podnikatelským úspěchem.
Adolf Merckle si vybudoval své vlastní království. Před dvaačtyřiceti lety přebíral vládu nad rodinnou firmou s 80 zaměstnanci a ročním obratem čtyři miliony německých marek. Smyslem Merckleho života se stala expanze malého farmaceutického panství, které jeho otec po druhé světové válce založil s jediným strojem – lisem na pilulky – zachráněným při nuceném odsunu z českých Sudet.
Rodinné panství se rychle proměnilo v impérium. Vloni ekonomický časopis Forbes Merckleho, který své dětství prožil v Ústí nad Labem, považoval za pátého nejbohatšího Němce a za 94. nejmajetnějšího člověka vůbec. Jeho firmy měly roční obrat 35 miliard eur, pracovalo v nich sto tisíc zaměstnanců; nejvíce vydělávaly obchodní síť s léky Phoenix, stavebnický gigant HeidelbergCement a výrobce generických léků Ratiopharm.
Přesto čtyřiasedmdesátiletý Merckle do roku 2009 vstoupil s pocitem poraženého, s pocitem muže, který selhal. Rodinné království bylo totiž postavené na dluzích ve více než třiceti bankách a tyto pilíře se v čase krize začaly nezastavitelně hroutit. S nimi se rozplynula také dobrá pověst, hrdost i uznání Adolfa Merckleho, které byly neoddělitelně srostlé s jeho podnikatelským úspěchem. Nezapadal přitom do stereotypu nezodpovědného zbohatlíka na virtuálních finančních produktech, který je se současnou finanční krizí nejvíce spojený. Naopak si v restauracích obvykle rád…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu