Vláda zkouší novou tvář

Výměna neoblíbených ministrů je konečně za námi. Premiér Mirek Topolánek (ODS) získal díky ní šanci zvrátit propad důvěry ve vládní politiku. Do karet mu hraje i to, že coby šéf Evropské unie zatím celkem úspěšně zvládá složitou mezinárodní agendu „od plynu po Gazu“. Příklady z Česka i zahraničí však ukazují, že na skutečnou změnu k lepšímu vládní škatulata zpravidla nestačí. Pokud chce do budoucna ministerský předseda skutečně uspět, musí v dalších měsících nabídnout i něco víc než jen ministerskou rošádu. Dosud jsme v tomto ohledu sledovali spíše premiérovo tápání. Teď ale vláda hlásí, že má své „velké téma“.

Jako Gordon Brown

Rekonstrukce vlády je osvědčený trik, jak pozvednout prestiž a důvěru v neoblíbený kabinet. Před čtrnácti dny tak reagovala na nepokoje v ulicích a skandály ministrů řecká vláda. S podobným řešením předtím přišel i rekordně neoblíbený britský premiér Gordon Brown. V Řecku se efekt dostavil rychle, průzkumy z minulého týdne hlásily, že vzrostly jak preference vládní partaje, tak důvěra ve vládu a zklidnila se i do té doby nejistá burza. Také Brownova přestavba na čas zabrala, labouristé stáhli náskok konzervativců v průzkumech a zvedla se rovněž důvěra občanů v práci ministrů.

Úkol zněl jasně: vyměnit nejvíce neoblíbené členy vlády.O něco podobného se teď…