Obležené město
Do Jeruzaléma jsme přijeli hned po Vánocích a zůstali první týden konfliktu v Gaze. O jeho politickém pozadí, o poválečné historii izraelského státu bylo napsáno už hodně. Zkusme se na celou situaci podívat z hlediska vzdálenější historie a vnímat ji jako střet nejen politických stran, ale možná hlavně odlišných mentalit či historicky podmíněných koncepcí společnosti.
Václav Cílek
(1955) je geolog a klimatolog, působí v Geologickém ústavu AV ČR. Je autorem řady vědeckých prací i esejů publikovaných ve Vesmíru, Respektu a dalších časopisech. Spolupracoval na třech desítkách knižních titulů, za knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst získal Cenu Toma Stopparda (2004).
Do Jeruzaléma jsme přijeli hned po Vánocích a zůstali první týden konfliktu v Gaze. O jeho politickém pozadí, o poválečné historii izraelského státu bylo napsáno už hodně. Zkusme se na celou situaci podívat z hlediska vzdálenější historie a vnímat ji jako střet nejen politických stran, ale možná hlavně odlišných mentalit či historicky podmíněných koncepcí společnosti.
V povaze evropské společnosti je potřeba dialogu a z něj plynoucího vyjednávání, které končí nějakým kompromisem. Vezměme však naprosto běžnou situaci jedné okrajové památky v Jeruzalémě. V jeskyni sv. Pelagie na Olivetské hoře je podle židovské tradice pohřbena prorokyně Hulda (II. Královská, 22,20), podle křesťanské tradice Pelagie – poustevnice antiochijská a podle muslimské tradice jistá Rabia al-Adawiyya.
Kompromis toho typu, že v jeskyni je pohřbena například jenom třetina sv. Pelagie a pak nějaké další svaté ženy, není vůbec možný. Maximálně je možné se domluvit, že jeskyni bude spravovat jedna strana a ta umožní ostatním přístup, i když…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu