Obama v Česku

Zastánci rozumu měli tehdy po ruce pochopitelné argumenty. Není přece možné, aby občanovi Spojených států někdo svévolně odebral řádně nabytý majetek! Kde to bude mít konec, nebudou nám nakonec aktivisté chtít sebrat i naše koně?

Slovo aktivisté se tehdy určitě nepoužívalo, ale jinak je argumentace autentická. Odehrávala se relativně nedávno, před sto padesáti lety, a předmětem sporu byla snaha dobových „aktivistů“ v americké vládě zakázat v zemi otroctví (a připravit tak část obyvatel o řádně nakoupenou pracovní sílu). Jenže nabourávání zažitého řádu se vyplatí. V úterý se prezidentem USA amerických stane první politik černé pleti.

Význam inaugurace Baracka Obamy pro kohokoli, kdo se snaží proměňovat svět okolo sebe k lepšímu, nelze docenit. Rychlost změn dokáže brát dech. Od okamžiku, kdy Rosa Parksová odmítla automaticky uvolnit místo v autobuse bílému cestujícímu, uplynulo teprve padesát tři let. Od legendárního projevu Martina Luthera Kinga teprve čtyřicet let. Slova o černém muži v Bílém domě by v oněch revolučních dobách, kdy hitparády ovládali Beatles, zněla jako blouznění experimentátora s psychotropními látkami. Skutečnost, že k tak obrovské změně došlo v rozpětí jednoho lidského života, je sama o sobě vlastně neuvěřitelná.

Kouzlo okamžiku

Na klidné vychutnávání symboliky však není správná doba. Historický význam chvíle se totiž téměř ztrácí pod obrovským…