Nejnebezpečnější Evropan Černý
Podařil se mu nejvtipnější kousek v životě, ale David Černý (1967) se nesměje. Při čtvrtečním slavnostním odhalení jeho plastiky Entropa v Radě Evropy to dokonce vypadalo, jako by měl pocit, že to s mystifikací vymyšlenou spolu s výtvarníkem Krištofem Kinterou a teoretikem Tomášem Pospiszylem poněkud přehnal.
Podařil se mu nejvtipnější kousek v životě, ale David Černý (1967) se nesměje. Při čtvrtečním slavnostním odhalení jeho plastiky Entropa v Radě Evropy to dokonce vypadalo, jako by měl pocit, že to s mystifikací vymyšlenou spolu s výtvarníkem Krištofem Kinterou a teoretikem Tomášem Pospiszylem poněkud přehnal. Na všechny strany se totiž upřímně omlouval. „Měsíc jsem pořádně nespal, je to přetažení největšího kalibru. Myslel jsem si, že až to doděláme, tlak opadne. Ale on se ještě zdvojnásobil.“
V takhle ztrhané podobě pověstného rtuťovitého vtipálka doteď nikdo neviděl: v odpovědích je stručný, najednou se obejde bez svých tradičních dvojsmyslných narážek. Má snad výčitky svědomí? „Ale ne, ve výsledku je to skvělý, jasně. Ale dobrej pocit z toho budu mít snad za týden, až si odpočinu,“ říká v pátek unaveným hlasem Černý. Ve stejnou chvíli v Bruselu mluvčí bulharského zastoupení při EU Česko znovu požádala, aby byla její země odstraněna z Černého díla, jež vyvolalo rozruch, jaký umělecká scéna v Evropě nepamatuje.
Kde se zastavíme
„Upřímně se omlouváme české vládě, kterou jsme systematicky devět měsíců obelhávali, a ona nám tak nevědomky pomáhala v té kokotině. Nakonec to vzala úžasně, což je príma. Jiná věc je s jednotlivými státy. Nemá smysl se jim omlouvat za…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu