Druhý dech

O štěstí Mirka Topolánka toho bylo napsáno už hodně, ale možná by se jím už měli začít zabývat vědci. Minulý týden jej totiž obestřelo odzbrojujícím způsobem. Premiér nejdříve odvolal změny ve vládě, protože se lidovcům nelíbil útok šéfa vlády na jejich předsedu Jiřího Čunka. Už už se zvedala vlna všeobecného posměchu, když titíž lidovci nečekaně přiměli toho samého Čunka, aby okamžitě opustil rezort. Topolánkův kredit byl zachráněn a z žádné výměny ministrů jsou náhle hned čtyři. Kabinet dostává druhou šanci, ale není jisté, jestli ji dokáže využít.

Přínosná chyba

Změny ve vládě jsou povedené, což ale neznamená, že všechny jsou dobré. Není to slovní hříčka, ale náznak komplikované reality. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek je bezesporu nejlepším šéfem tohoto rezortu od roku 1989. Je totiž třeba přihlédnout k tomu, že na rozdíl od svých předchůdců na začátku 90. let nastupoval do funkce v době, která byla k reformním krokům nepřátelská. Lidé byli spokojeni s tím, co je, a nějaké novoty je nelákaly.

Na Julínka se snášely hromy a blesky, všichni mu teď radí, co měl dělat jinak, lépe, líbivěji. Ano, komunikace jeho samotného i úřadu byla velmi chabá. Nastavení poplatků u doktora mělo být promyšlenější, a ne plošné. Všechno a mnohé další platí. Zároveň je ale třeba říct, že když děláte něco jako první, děláte více chyb.…