Princ komiksového Montmartru

Joann Sfar objevuje pro komiks osobní kouzlo antihrdiny a filozofický přesah

Na obálce komiksové knihy sedí hlavní hrdina obkročmo na židli s loktem ležérně opřeným o opěradlo, zatímco jeho odhalené a zplihlé ohanbí visí unaveně mezi stehny. Joann Sfar v jednom rozhovoru vyprávěl, že kvůli této kresbě prodejci jeho knihu často zařazovali mezi pornografické komiksy, kde ji ale nikdo nekupoval. Nikoho ze zájemců o erotiku nepřitahovala kniha s kresbou nešťastníka Pascina, jehož falus místo demonstrace mužství a síly odkazoval na křehkost, bolest a vnitřní tíseň citlivého umělce.

Joann Sfar přitom rád zobrazoval právě zranitelné muže.

„Myslím, že to je způsob, jak je udělat přitažlivými,“

řekl v rozhovoru pro francouzský komiksový portál BD Paradisio.

„Pascin není jen imaginárním životopisem, je to i zamyšlení nad mužstvím. V komiksu je totiž velmi málo mužských postav, se kterými máte chuť se ztotožnit, mužů, jací ve své přirozenosti doopravdy jsou.“

Dnes Pascin patří mezi nejoceňovanější Sfarovy kreslené knihy. Jde o smyšlené variace inspirované životem malíře

Julese Mordechaje Pinkase

přezdívaného Pascin, který spolu se Soutinem, Chagallem nebo Kokoschkou patřil do takzvané pařížské výtvarné školy. Sfar si ale Pascina nevybral jen pro jeho bouřlivý život, který skončil…