Fischer v pasti

Čím dál víc by mě zajímalo, co si opravdu o své roli myslí premiér Jan Fischer. Já vím, že tu práci vzal dobrovolně, že je za ni slušně placený a že se mu v ní asi docela i zalíbilo. (Nevím teda, jak se tváří paní Fischerová, když jim domů volají v půl jedné v noci nějací Američané.)

Ovšem taky si myslím, že každý má nějakou míru vlastní důstojnosti – a vůbec bych se nedivil, kdyby si premiér zavolal pány Paroubka a Topolánka, předal jim desky s rozpočtem, řekl jim „pánové, užijte si to“, objednal si taxíka a odjel zpátky na statistický úřad nebo ještě možná radši na letiště.

Jan Fischer to nejspíš neudělá, protože se už od května chová jako normální a odpovědný člověk. Mimochodem, je to jen čirý dojem, ale o premiérské roli se říká, že když její nositel vstoupí do místnosti, musí být jasné, kdo že to vešel. Což se Fischerovi, přes počáteční podceňování (třeba moje, přiznávám), docela daří.

S tím si ovšem vždycky nevystačíte.
„Česko potřebuje stabilní vládu více než kdy jindy a vláda Jana Fischera nyní musí tuto odpovědnost převzít,“ vzkázal premiérovi v úterý Jiří Paroubek, když se po nočním studiu ústavy rozhodl, že předčasné volby, které vyvolal, vlastně nechce. (Jen na okraj, Paroubek celé úterý Fischerovi ani nezavolal. Nejspíš nemá na rozdíl od Obamy číslo.)

V pátek pak Paroubkův první místopředseda Bohuslav Sobotka přišel na ministerstvo financí, kde mu ministr Janota předložil šestadvacet nápadů, jak srazit deficit rozpočtu z 230 na necelých sto šedesát miliard – a Sobotka vzápětí rozeslal po redakcích e-mail, že devět kroků jeho strana prostě „nemůže akceptovat“. V opačném případě se ve sněmovně zařídí sociální demokraté po svém.

Chápu, že pro Sobotku, který v letech rekordního růstu dokázal nasekat stomiliardový deficit, není plus minus 60 miliard žádná velká částka. Jen potom nechápu, jak mají Fischer s Janotou „převzít odpovědnost“. Neporadili by mi v Lidovém domě?

Ekonomický expert ODS Martin Kocourek zase Janotovi vzkázal, že z jeho návrhu „není moc nadšený“, ale je prý „ochoten ke kompromisům“. Což snad dokonce považuje za nějakou zásluhu.

Fischer už rehabilitoval slovo „úředník“. A teď by se mohl začít chovat jako politik, protože situace se od května přece jen změnila. Takže ať vezme Janotův balíček, dá ho do sněmovny a spojí s ním hlasování o důvěře vládě. Myslím, že bychom se divili, co by se pak začalo dít.

Autor pracuje v ČT.