Deset světových zpráv, které by vás neměly minout

„Írán má dostatek jaderného paliva, aby mohl podniknout rychlý, i když riskantní sprint k získání jaderné zbraně.“
New York Times ke kulminujícímu sporu mezi Íránem a mezinárodním společenstvím ohledně íránského jaderného programu

Írán krok od cíle
Spor mezi Íránem a mezinárodním společenstvím o jeho jaderný program začíná kulminovat. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad El Baradej oznámil, že jeho organizace je s Íránem v patové situaci, protože Írán neukončil obohacování jaderného paliva a odmítá odpovědět na otázky jeho inspektorů. Také podle amerických tajných služeb je situace skutečně vážná, protože Írán prý disponuje dostatkem jaderného paliva nutného k výrobě jaderné zbraně.
Írán zároveň minulý týden předložil šesti zemím vyjednávací skupiny (USA, Německo, Francie, Velká Británie, Rusko, Čína) nový balíček návrhů vedoucích k jednání o sporném programu. Evropští diplomaté nicméně ve středu v noci oznámili, že návrhy jsou nedostatečné a nesplňují podmínky nutné k zahájení rozhovorů. Barack Obama nabídl Íránu po svém nástupu do úřadu jednání, upozornil ale, že nabídka je časově omezená a za její limit označil konec září.

Afghánské pochyby

Mezi spojenci bojujícími v Afghánistánu proti Tálibánu se v posledních dnech rozpoutala debata o tom, jaký je další smysl mise a zda by nebylo lepší ji postupně ukončit. Diskuse se odehrávala na pozadí zpráv o zmanipulovaných prezidentských volbách, ve kterých sice dosavadní prezident Karzáí získal více než 50 % hlasů, nezávislá komise však výsledky v některých místech stornovala nebo nařídila jejich přepočítání.

Ve Spojených státech, kde se nyní podle průzkumů většina obyvatel staví proti pokračování války, o dalším smyslu tažení pochybovalo hned několik významných komentátorů, včetně

Thomase Friedmana

z The New York Times nebo

George Willa

z The Washington Post, a výhrady k pokračování války mají také některé klíčové think tanky. Odhodlání Američanů slábne v okamžiku, kdy Kanaďané oznámili stažení v roce 2011 a Nizozemci v roce 2010.

Chladnoucí hlavy u Dunaje
V pohraničním městě Szécsény se sešel maďarský premiér Gordon Bajnai se svým slovenským protějškem Robertem Ficem a dohodli spolu deklaraci, která má pomoci bojovat proti nacionálně motivovanému extremismu. Schůzka se konala poté, co Slovensko zabránilo maďarskému prezidentovi ve vstupu na své území a kdy vztahy mezi oběma státy zchladil slovenský jazykový zákon.

Chávez v Rusku

Venezuelský prezident

Hugo Chávez

během své návštěvy Ruska uznal samostatnost Jižní Osetie a Abcházie. Obě území se odtrhla od Gruzie během loňské rusko-gruzínské války a kromě Ruska je dosud uznávala pouze Nikaragua.

Obama útočí
Barack Obama v emocionálním projevu před oběma komorami amerického Kongresu oznámil, že je pevně odhodlán provést reformu zdravotnictví, na které ztroskotalo již několik předchozích prezidentů. Šéf Bílého domu představil v přímém přenosu základní body svého plánu včetně povinného pojištění pro všechny Američany. Během projevu panovala v sále krajně napjatá atmosféra. Obama označil některé republikány šířící dezinformace o chystaném zákonu za cynické lháře a sám byl během projevu jedním republikánským kongresmanem hlasitě obviněn ze lži.
Američané považují střet o zdravotní reformu za klíčový pro celou Obamovu domácí agendu. Prezident čelí poklesu popularity a srpen se nesl ve znamení vyhrocených sporů na setkáních s veřejností. V USA velmi sledovaný projev, ve kterém Obama formuloval otázku zdravotnictví jako morální problém, byl komentátory všeobecně hodnocen jako působivý.

Nová éra Opelu

O přežití bojující automobilka General Motors (GM) po dlouhém váhání rozhodla, že svou evropskou značku Opel prodá kanadské firmě Magna, podpořené ruskou bankou Sberbank a ruským výrobcem automobilů GAZ. GM preferovala jiného zájemce a do poslední chvíle uvažovala, že si značku ponechá, německá vláda ve strachu před ztrátou pracovních míst však poskytla kanadsko-ruskému konsorciu vysoké finanční záruky.

Súdán versus kalhoty
Súdánská novinářka Lubna Husajnová nejdříve rozzuřila, a poté zostudila súdánskou islamistickou vládu tím, že začala nosit volně padnoucí kalhoty. Soud v Chartúmu za to novinářku nejdříve odsoudil za obscénnost k pokutě zhruba 200 dolarů (místo aby ji nechal zmrskat, jak požadovala vládní žaloba), a když ji Husajnová odmítla zaplatit, poslal ji na měsíc do vězení. Rozsudek však vyvolal takové mezinárodní pozdvižení, že úřady musely súdánskou „feministku“ hned druhý den propustit. Osvobozenou ženu vítali na ulicích příznivkyně i příznivci skandující její jméno.

Zdražování CO2 
Francouzský prezident oznámil zavedení daně z emisí skleníkových plynů. Daň se týká podniků i domácností (nikoli ale průmyslu, který již spadá do evropského obchodu s povolenkami) a má pomoci Francii snížit její vliv na změnu klimatu, stejně jako zalátat státní pokladnu.
Nově zvolená japonská vláda mezitím oznámila, že sníží do roku 2020 emise CO2 v souladu s požadavky expertů OSN.

O osm let později

V pátek uplynulo osm let od teroristických útoků al-Káidy na New York a Washington, při kterých zahynuly 3000 lidí. Od té doby na Spojené státy žádný terorista nezaútočil, mnoho džihádistů bylo zadrženo, hlavní strůjci

Usáma bin Ládin

a 

Ajmán Zavahrí

však zůstávají na svobodě.

Teroristé za mřížemi
V Británii byli uznáni vinnými tři teroristé, kteří v srpnu 2006 chystali útoky na sedm letounů s 1500 pasažéry na palubě. Útoky měly být provedeny pomocí náloží smíchaných přímo za letu. Od odhalení spiknutí panují na světových letištích opatření zakazující pasažérům brát s sebou na palubu tekutiny.