Co zase ti osadníci

Aby to mezi Izraelem a Palestinci nebylo dost zamotané, objevila se další potíž. Izraelská pravicová vláda dala souhlas s rozšiřováním židovských osad na palestinském území Západního břehu. Jde o 455 domů, které mají vyrůst v již existujících osadách. O skutečné rozšiřování osad tedy nejde, událost má přesto na Palestince obrovský psychologický dopad. Jde o jejich území a podle všeobecného mínění (nezahrnující Izrael) by se osadníci měli spíš stahovat než přibývat další. Jak to tedy je?

Podle dostupných informací se zdá, že událost nelze chápat jako nějaký zvrat v postupné, byť velmi pomalé cestě k mírovým jednáním. Stále platí výzva prezidenta Baracka Obamy, aby Izrael zmrazil výstavbu dalších osad, neboť právě to je zcela minimální podmínka Palestinců pro usednutí k jednacímu stolu. Podle pozorovatelů izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebude moci tuto výzvu svého nejdůležitějšího spojence ignorovat a nic na tom nemění ani nové domy.

Jejich stavbu je tedy zřejmě nutné číst jako reakci na premiérovy vnitropolitické vztahy doma v Izraeli. Netanjahua volili lidé, kteří jsou ohledně míru s Palestinci velmi obezřetní. To znamená, že odmítají kompromisy typu vyklízení osad a vyhlašování palestinského státu bez jasných bezpečnostních záruk (mnozí i s nimi). Izraelský premiér musí brát na tyto voliče a významné politické síly ohled a udržovat je ve zdání, že nejde Palestincům přespříliš na ruku.

Schválení stavby necelé pětistovky domů v již existujících osadách může být právě takovým chlácholícím prostředkem.
Byť je otázka, jestli dostatečným. Izraelský liberální deník Haaretz přišel minulý týden s informací, že o části z oněch 455 domů bylo rozhodnuto již dříve a že Netanjahu si tedy připisuje „zásluhy“, které mu nepatří. Navíc Netanjahu nemá ve sporu o ústupky Palestincům jistou podporu své vlastní strany Likud ani koaličních partnerů.

Palestinci zastoupení Fatahem stavbu nových domů samozřejmě těžce nesou a prohlásili, že jde o další důkaz nevěrohodnosti Izraele jako partnera pro mírová jednání. Ani tahle kaše ale není zatím úplně horká. Palestinci sami dnes vzhledem ke svým vnitřním politickým rozporům nejsou připraveni jednat s Izraelem jako jednotná síla a není zcela jasné, kdy budou.

Podle všeho tedy čerstvá várka osadníků zatím nemá co zbrzdit. Zásadní komplikací by naopak asi bylo, pokud by Izraelci rozjeli svůj nejkontroverznější projekt – stavbu osad zhruba uprostřed východního Jeruzaléma, které by tohle požadované palestinské hlavní město zcela obklíčily židovským osídlením a Západní břeh rozdělily na dvě půlky. Tomu ale podle optimistů zatím brání právě ono Obamovo zmrazení.