Střet o Lisabon

Senátoři ODS se opět pokoušejí zachránit Evropu

Sehnat během prázdnin sedmnáct funkčních kolegů nebylo úplně snadné. Přesto má senátor Jiří Oberfalzer (ODS) splněno: na podatelně Ústavního soudu leží další složka zpochybňující Lisabonskou smlouvu podepsaná sedmnácti senátory za ODS. Do měsíce se chystá ještě jedno pokračování, a dokud se ústavní soudci s námitkami senátorů nevypořádají, má hlavní tuzemský skeptik, prezident Václav Klaus, důvod, proč dokument schválený oběma komorami českého parlamentu nepodepisovat. A společně s námi se může dívat do dalších zemí, kde má sporná dohoda o budoucí evropské existenci potíže.

Poslední „ne“
Senátoři loni v listopadu zpochybnili šest vybraných pasáží Lisabonské smlouvy, díky nimž podle nich Česko přichází o státní suverenitu (senátoři se například báli o platnost Benešových dekretů nebo napadali zrušené právo veta v celoevropských dohodách). Ústavní soud jejich pochybnosti odmítl. Teď poslali k přezkoumání zákon o takzvaném vázaném mandátu, který s Lisabonskou smlouvou souvisí (chtějí zpřísnit přenesení některých pravomocí do Bruselu). A jak ohlašují, za měsíc hodlají opět poslat k Ústavnímu soudu smlouvu celou.

Rozhodování si vyžádá čas a odklad se kritikům smlouvy hodí, protože dokument se může zadrhnout jinde. Důvodů, proč rozhodnutí odkládat, však ubývá. Ze čtyř zemí, které Lisabonskou smlouvu ještě neschválily (Česko,…