Promarněné výročí

Některá výročí historických událostí se sama stávají historickou událostí a Poláci minulý týden doufali, že takové budou i sedmdesátiny vypuknutí druhé světové války. Měly se zapsat do dějin jako datum ruské omluvy za to, jak si Stalin s Hitlerem rozdělili jejich zemi.

Nestalo se. Ruský premiér Vladimir Putin sice označil pakt Molotov-Ribbentrop za nemorální, ale vzápětí mluvil o nemravnosti mnichovské dohody. Politoval polské důstojníky zavražděné Rusy v Katyni v roce 1940, ale hned připomněl, že Poláci zabíjeli ruské zajatce v roce 1920. Šéfredaktor Gazety Wyborcze Adam Michnik Putinovi v otevřeném dopise vysvětlil, že západní demokracie sice v Mnichově mravně selhaly, ale jejich armády nenapadly Československo, na rozdíl od Ruska, které vtrhlo do Polska. „Pro nás byl Stalin plně srovnatelný s Hitlerem,“ napsal Putinovi Michnik.

Michnik míří touto větou Putinovi přímo na komoru. Vyplývá z ní totiž, že když Rusko odmítá uznat Stalina za zločince, zůstává dědicem jeho vražedné politiky a dává tím světu najevo, že ji může opět použít. Bohužel, zdá se, že Rusku tento výklad vyhovuje, a proto jediné možné hodnocení Stalina odmítá.

Zuřivě například protestovalo, když letos v červenci v litevském Vilniusu Parlamentní shromáždění OBSE drtivou většinou schválilo rezoluci, v níž se konstatuje, že „evropské země zažily dva velké totalitní režimy, nacistický a stalinistický, z nichž oba vedly ke genocidě … a zločinům proti lidskosti“. V Rusku také platí od května nový dekret proti „falzifikaci historie“ poškozující „zájmy Ruska“.

Kvůli tomuto dekretu má například americký historik Timothy Snyder důvod raději do Ruska nejezdit, aby nebyl zatčen. Ve studii o počtech obětí nacismu a stalinismu totiž dochází k závěru, že tyto dva režimy zabily v letech 1933–1944 jen na území Pobaltí, Ukrajiny, Polska a Běloruska na 12 milionů lidí. Vyvrací také přesvědčení Rusů, že přinesli největší oběti v boji proti Hitlerovi. V poměru k počtu obyvatel doplatil na válku životem sice jeden Rus z 25, ale na Ukrajině či v Polsku každý desátý, v Bělorusku dokonce každý pátý občan. I Stalinův velký teror ve třicátých letech připravil o život zejména Nerusy. Národnostní menšiny tehdy tvořily dvě procenta obyvatel SSSR, ale jejich příslušníci tvořili třetinu obětí.

Západní Evropa si po dlouhém váhání postupně zvyká na myšlenku, že nacismus a komunismus byly z jednoho těsta a stejně vražedné. Tou opravdu historickou událostí však bude až okamžik, kdy tuto myšlenku přijme i Rusko. Příležitostí k tomu bude mít vždy dost, neboť výročí děsivých událostí minulého století je celá přehršle.