Deset českých zpráv, které by vás neměly minout

„Tím rozhodnutím se Ústavní soud zařadil když ne do Guinnessovy knihy rekordů, tak do nějaké knihy absurdit. Hodit do toho atomovou bombu považuji za nedemokratické.“
Mirek Topolánek na dotaz Hospodářských novin, jak hodnotí verdikt Ústavního soudu ve věci voleb

Ústavní soud pozastavil volby
Ústavní soud minulý týden zamíchal karty na politické scéně. Na základě stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka odložil totiž prezidentovo vyhlášení předčasných parlamentních voleb na neurčito. Melčák předtím napadl způsob svolání voleb jako protiústavní. Soud zatím o stížnosti nerozhodl, vzal si ale čas na projednání do 10. září. Předsedové parlamentních stran mezitím zahájili jednání o tom, jak pomocí legislativních kroků co nejrychleji k volbám dojít. Volby by se tak podle expertních týmů politických stran mohly po změně ústavy konat první listopadový víkend.

Vláda posiluje afghánskou misi

Vláda chce pokračovat s misemi v Afghánistánu a chystá jejich detailní koncepci včetně financování s výhledem až na tři roky dopředu. A má se týkat nejen vojáků, ale i civilních expertů. Do Afghánistánu by se tak mohla vrátit například polní nemocnice, působit by měl nadále i rekonstrukční tým, uvažuje se o jeho navýšení z 215 vojáků na 350. V rámci operace Trvalá svoboda bude dál operovat po boku spojenců až 535 českých vojáků, jak už schválil parlament.

„Chtěli bychom také uskutečňovat projekty, které budou víc zaměstnávat Afghánce,“

plánuje ministr obrany Martin Barták. Podle něj by totiž bylo velkou chybou v době krize rušit zahraniční mise.

Bude radar v Česku?
Americká administrativa uvažuje o změnách plánu na protiraketový štít ve střední Evropě, uvedl před týdnem deník The New York Times s odvoláním na vládní kruhy. Radar by neměl stát v Česku, ale mohl by být umístěn na Balkáně nebo v Turecku. Výčet možných míst rozšířil o Izrael také polský deník Gazeta Wyborcza. Tým prezidenta Baracka Obamy stavbu radarové a protiraketové základny už několik měsíců analyzuje, oficiální rozhodnutí však ještě nepadlo. Mohlo by ale podle amerického listu být známo do měsíce.

Zpráva BIS: více špionů z Ruska
Bezpečnostní a informační služba ve své výroční zprávě za minulý rok nejen zmiňuje hrozivý nárůst pravicového extremismu a jeho profesionalizaci, ale také varuje před aktivitou ruských špionů. Podle zprávy lze doložit setrvalý a zvyšující se zájem ruských zpravodajců pod diplomatickým krytím o kontakty s českými politiky, zejména poslanci a jejich asistenty, popřípadě pracovníky „zahraničních“ oddělení jednotlivých politických stran. Už od devadesátých let tak neustále posilují svůj vliv na české hospodářské struktury a získávají čím dál větší a podrobnější informace v oblasti ekonomiky a vědy. Ke svým zájmům zneužívají i místní občanská hnutí. BIS to považuje za alarmující návrat praktik z dob studené války.

Antidiskriminační zákon začal platit
Prvního září vstoupil v Česku v platnost antidiskriminační zákon. Přijali jsme ho jako poslední ze zemí EU. Zákon narážel na odpor řady kritiků, včetně prezidenta Václava Klause, kteří tvrdí, že je to nejenom zbytečná norma. Zákon podle nich omezuje svobodu a to, co je v něm důležité, je obsaženo už ve stávajících právních normách.
Obhájci zákona zdůrazňují, že vymahatelnost práva byla pro oběti diskriminace v Česku dosud téměř nulová. Zdá se, že pravda je na jejich straně: Podle průzkumů patříme v Evropě mezi země, kde se lidé nadprůměrně často setkávají s diskriminací kvůli věku, máme málo žen v politice i vysokých manažerských funkcích. Předmětem opakované kritiky je i množství romských dětí ve zvláštních školách či míra nezaměstnanosti mezi Romy.

Příplata nepůjde do vězení

Podnikatel František Příplata nepůjde do vězení. Minulý týden o tom rozhodl brněnský krajský soud a zamítl tím požadavek rumunské justice na osmiletý trest odnětí svobody. Soud po výslechu svědků potvrdil, že rumunský proces nebyl nestranný. Podnikatel byl v roce 2005 v Rumunsku odsouzen za nabádání k vraždě odborového předáka v podniku Tepro, který v zemi privatizovali čeští podnikatelé.

Čestné občanství pro Ivana Jirouse

Humpolecká radnice udělila čestné občanství svému rodáku Ivanu Martinovi Jirousovi. Jirous, obecně známý pod přezdívkou Magor, byl zakladatelskou a vůdčí osobností českého kulturního undergroundu. Za samizdatově publikovanou sbírku Magorovy labutí písně z roku 1985 obdržel Cenu Toma Stopparda a v roce 2006 získal Seifertovu cenu za celoživotní básnické dílo.

Další funkce pro Šnábla
Radek Šnábl rezignoval kvůli odsouzení za daňový podvod na svůj post. Ministr financí Eduard Janota mu vzápětí nabídl nové místo externího spolupracovníka pro arbitráže, které dnes vede ministerstvo financí. Šnábl je prý nepostradatelný. Nicméně ani ministr Eduard Janota neodtajnil smlouvy s Nomurou, které vyjednal Šnábl, a tak se veřejnost o nepostradatelnosti Šnábla nemůže sama přesvědčit. Zvláštní, že odsouzený podvodník k těmto smlouvám přístup má.

Aerolinky SkyEurope zkrachovaly

Nízkonákladové aerolinky, slovenská společnost SkyEurope, vyhlásily bankrot. Manažeři firmy uvedli, že firma nesehnala dostatek hotovosti na další provoz, podle expertů byl ale kvůli špatnému hospodaření bankrot nevyhnutelný. Dluhy společnosti přesáhly 5 miliard korun. Všechny lety SkyEurope byly zrušeny, zhruba 280 tisíc lidí, kteří si už dříve koupili letenku, o své peníze nejspíš přijde.

Zpráva o stavu rodiny

Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí se v posledních dekádách dramaticky proměňuje podoba české rodiny: stále více dětí se rodí mimo manželské svazky, vyrůstá v neúplné rodině, tedy jen s jedním rodičem, ve většině případů s matkou, a přibývá i rodin, v nichž se sejdou rozvedení rodiče se svými dětmi z původních manželství. Nejsou to nové informace, ale studie uceleně shrnuje trendy z posledních let, a navíc je srovnává s některými dalšími evropskými zeměmi a klade otázku, zda a nakolik by se měla v této situaci měnit sociální politika státu. Čísla, která tyto trendy v Česku reprezentují, patří v Evropě k nadprůměrným, ohledně počtu rozvodů dokonce k nejvyšším: za posledních patnáct let se například zdvojnásobil počet dětí narozených rozvedeným matkám, počet dětí narozených mimo manželství stoupl na čtyřnásobek a počet rozvodů se ustálil na 30 tisících za rok. Jednoduše řečeno: klasický typ rodiny tvořené oběma rodiči a dvěma dětmi zřejmě patří minulosti.