Se smrtí v posteli

Mafiánský kodex je k ženám tvrdý

Být ženou v zemi zločinu není lehké. Platí znetvořená pravidla, manželské obyčeje, neporušitelné svazky. Tam, kde vládne mafie, jsou ženy podrobeny strnulému, nedotknutelnému kodexu, který je nutí udržovat riskantní rovnováhu mezi pohybem vpřed a tradicí, mezi morálním tlakem a pokerovou tváří v obchodních záležitostech. Můžou objednávat vraždy, ale v žádném případě nemůžou odejít od svého muže nebo mu zahnout. Můžou podle libosti investovat do celého průmyslového odvětví, ale jakmile je manžel za mřížemi, nikdy se nesmí malovat.

V procesech s mafiány je často vidět ženy natlačené v místnosti pro diváky, jak mávají obžalovaným v klecích a posílají jim vzdušné polibky. Jsou to jejich manželky, i když někdy vypadají jako jejich matky. Dobře se oblékat, lakovat si nehty a mít make-up, když manžel sedí, to vzbuzuje podezření, že se krášlíte pro jiné. Nabarvit si vlasy je totéž jako přiznat nevěru. Žena existuje jen pro svého muže. Bez něj je neživou věcí. Poloviční věcí. Proto se začnou zanedbávat, jakmile manžela zatknou. Je to znak věrnosti. Minimálně u některých klanů v oblastech kalábrijské zločinecké ‘Ndranghety, ale také v některých rodinách Cosa Nostra na Sicílii.

A naopak: když je manželka elegantně oblečená, načesaná a namalovaná, znamená to, že manžel je nablízku a že je na svobodě. On má velení. A žena to vystavuje na odiv: její vzhled je výrazem…