Jaká je budoucnost české ekonomiky? Odrazili jsme se ode dna? Přijde oživení? A na jak dlouho? A za jak dlouho? Vrátí se ještě někdy dynamický růst? Co je toho předpokladem? A za jak dlouho? Je symptomatické, že otázky, jež si klademe u nás doma, se vůbec nijak neliší od otázek, které si klade prakticky celý svět. Jsme prostě součástí globální a evropské ekonomiky, globálního výrobního řetězce, jsme exportně orientovaná, otevřená ekonomika. Krize k nám přišla zvenčí a zvenčí také případně odejde.
Ve druhém čtvrtletí zaznamenaly německá a francouzská ekonomika oproti prvním třem měsícům růst, a to 0,3 procenta. Symptomatické je, že úplně stejného růstu mezi druhým a prvním kvartálem (0,3 procenta) jsme dosáhli také my.
Zajímavé jsou v tomto ohledu komentáře prezidenta německé Bundesbanky (a člena rady ECB) Axela Webera.
Weber zdůrazňuje, že Evropská centrální banka (ECB) a vlády by neměly spěchat s rušením extenzivních a stimulačních opatření. Je prý třeba počkat na „širší a udržitelnější signály růstu“. Deníku Die Zeit Weber řekl, že „oživení, které nyní vidíme, je založeno na podpůrných opatřeních. Volné měnové politice, pomoci pro bankovní sektor a stimulačních opatřeních.“
Každopádně jsme a budeme závislí na stimulačních opatřeních v Evropě a v minulých dvou kvartálech například (nebo především) na německém šrotovném.
Takže bude-li mírné oživení pokračovat, závisí na dvou věcech. Na tom, jestli budou podpůrná opatření v Evropě (a především v Německu) pokračovat (my už si žádné další extra opatření dovolit nemůžeme a jejich efektivita je stejně sporná) a jestli se k umělému růstu, založenému na státní pomoci, přidá ještě růst skutečnější. Zdá se, že Axel Weber je mírný skeptik, ale na druhou stranu – soudě podle různých indexů důvěry – to vypadá, že němečtí manažeři a investoři jsou spíše optimisté.
Každopádně si celý svět láme hlavu, co že by to vlastně mělo být motorem globálního růstu v příštích letech. To je také hlavní téma právě začínajícího setkání bankéřů v americkém Jackson Hole. Co bude svět dělat, když Američané začnou spořit a koncentrovat se na snižování zadlužení? A co bude svět dělat, když Číňané a Indové nepodlehnou svodům spotřeby tak, jak by si ostatní přáli? A v tomhle se jako třtina ve větru pochopitelně potácíme i my.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
