JUDAISMUS A POLITIKA V IZRAELI

Čejkova kniha o složitém vztahu státu a náboženství v Izraeli

Izrael má volené instituce, jsou zde garantována základní práva a probíhá tu svobodná soutěž politických stran. Přesto se od mnoha jiných demokracií liší výraznou rolí náboženství v politice. Judaismus tu tvoří neodmyslitelnou, pestrou a obohacující součást života, avšak jeho vliv na politiku je složitější, než se může na první pohled zdát. Většina občanů Izraele dokonce považuje vztah náboženství a politiky za důležitější téma než arabsko-izraelský spor, byť je třeba dodat, že i blízkovýchodní konflikt je s touto otázkou provázán.

Zmíněnou problematikou se zabývá i brněnský politolog

Marek Čejka

v knize

Judaismus a politika v Izraeli

. Řekněme hned zkraje, že je pro českého čtenáře velmi cenná. Pojednává totiž přehledným způsobem o tématu, které je zajímavé, v současnosti podstatné, a přitom ne tak úplně známé. Kniha vychází z šest let staré autorovy publikace; je však vydatně přepracovaná a aktualizovaná. Výsledkem je práce, jež má nejen politický, ale i právní a kulturně-historický přesah. A navíc, jelikož Čejka na Blízkém východě častokrát pobýval, obohatil své dílo osobními zkušenostmi.

Muži na prvním místě
Izrael se od ostatních demokracií neliší v přístupu ke svobodě vyznání. Komplikovanější je to s vlivem náboženského práva na každodenní život. Čejka říká, že se náboženství projevuje nejcitlivěji v oblasti rodinněprávních vztahů. V Izraeli totiž neexistuje civilní sňatek a občan vstupuje do manželství jen skrze ortodoxní náboženskou instituci, která mu může svatbu nakonec zamítnout. Jediný způsob, jak sekulární Izraelci mohou tato nařízení obejít, je sňatek v zahraničí. Nejčastěji se tak děje na Kypru.

Větší potíž nastává při rozvodu. Židovská žena se totiž může dát rozvést jedině tehdy, pokud k tomu dá souhlas její manžel. V minulosti tak byly tisíce žen vystaveny nepříjemnému vydírání, neboť jejich manželé souhlasili s rozvodem za ponižujících podmínek a od svých partnerek žádali vysoké peněžní částky či právo na výchovu dětí. Marek Čejka také připomíná, že žena nemůže svědčit u náboženského soudu, a zemře-li její manžel a ona zůstane bezdětná, existuje nařízení, podle kterého by se měla vdát za jednoho z pozůstalých bratrů.

„Fakt, že izraelský právní řád v určitých zásadních otázkách přímo přebírá náboženské právo a zakotvuje asymetrii mezi mužem a ženou, je z hlediska demokracie vážným problémem,“ píše Čejka. Zároveň připomíná, že protiváhu těchto náboženských prvků tvoří izraelský Nejvyšší soud. Tomu se často daří rušit právě taková nařízení, jež ženám upírají rovná práva. Složitý vztah státu a náboženství však sekulární Izraelce stále znepokojuje.

Konflikt pod povrchem
Podle průzkumů z roku 2002 se sice s judaismem ztotožňuje většina obyvatel Izraele, avšak oddělení státu od náboženství si přeje takřka 67 % populace. Napětí mezi sekulárními a religiózními obyvateli se následně projevuje nejviditelněji v oblastech s větším počtem ultraortodoxních židů. Jedná se třeba o Jeruzalém, kde ultraortodoxní tvoří 30 % obyvatelstva. Letos v červenci právě tady proběhly tvrdé protesty ultraortodoxních charedim (nejkonzervativnější směr judaismu) proti otevření parkoviště v blízkosti Starého Města. Příčinou demonstrací bylo, že k tomu došlo o sabatu.

Marek Čejka tvrdí, že pod povrchem izraelské politické scény probíhá dlouhodobý konflikt demokratických a teokratických hodnot. V izraelské politice totiž působí mnoho religiózních, ortodoxních i ultraortodoxních politických stran a frakcí, které v Knesetu, izraelském parlamentu, praktikují sebevědomou politiku. V jejich čele většinou stojí náboženské rady v čele s rabíny, jež si za podporu sekulárních vlád občas vymáhají neúměrné ústupky. Požadují zejména schvalování vysokých státních dotací pro komunity charedim, dodržování pravidel při svátcích a zavádění náboženských předpisů do legislativy. V minulosti také docházelo k situacím, kdy na těchto stranách závisel pád vlády.

Zajímavým tématem knihy je i propojenost vztahu náboženství a politiky s izraelsko-palestinským konfliktem. Většina religiózních stran se v zahraniční politice chová pragmaticky, ale mezi některými z nich existuje silná podpora pro zakládání osad na palestinských územích. Právě ty tvoří podle odborníků jednu ze stěžejních překážek urovnání blízkovýchodního sporu. Původní zakladatelé osad byli přitom často netolerantní náboženští fundamentalisté, kteří se dodnes nijak zvláštní oblibě v izraelské společnosti netěší.

„Zatímco klíč k blízkovýchodnímu konfliktu třímají ve svých rukou jak Izraelci, tak Palestinci, klíč k rozřešení palčivých otázek vztahu demokracie a náboženství mají v rukou pouze izraelští židé,“ uvádí v závěru knihy Marek Čejka. Judaismus a politika v Izraeli je práce, která ukazuje zajímavé souvislosti v novém světle a neztrácí přitom na vyváženosti. Lze ji doporučit prakticky každému zájemci o problematiku Izraele a Blízkého východu, takže nezbývá než se těšit na diskuse, jež vyprovokuje.

MAREK ČEJKA: JUDAISMUS A POLITIKA V IZRAELI
Barrister & Principal, 276 stran