Tento týden dostanou ministři úřednické vlády domácí úkol: probrat své účty a najít desítky miliard korun, které by se daly v padajícím rozpočtu ušetřit. A byť se politici zatím tváří jinak, dramaticky šetřit budou muset po volbách i oni. Dluhy se totiž Čechům vymykají z rukou a státní bankrot Česka se stává reálně představitelným pojmem.
Vladimír Špidla
býval milý, příjemný ministr a pak i premiér. Nekřičel, nenadával, nedělal si patent na rozum. Na jeho večírcích se nestřílelo, nejezdil s lobbisty na dovolenou. Mezi podřízenými byl známý jako vyhlášený pracant a vášnivý debatér, který umí na dlouhých poradách poslouchat ostatní. Zkrátka politik, jimiž Česko zrovna neoplývá. Přesto doufejme, že nikdo takový, jako býval svého času on, už tuhle zemi řídit nebude. Odpověď na tento rozpor dostaneme, když se jen trochu ponoříme do tajů čísel zvaných státních rozpočet. Tam Špidlovo dědictví bují tak silně, že kvůli němu (samozřejmě nejen kvůli němu) se české veřejné finance ocitají na dohled velkého průšvihu, v němž se dnes potácí Maďaři nebo v ještě pokročilejší fázi Lotyši.
Ten problém se jmenuje hrozba státního bankrotu a nutnost drastických úspor, které jdou v případě Lotyšska mimo jiné k snížení platů státních zaměstnanců až o padesát procent. Česko je na tom stále o poznání lépe, ekonomové už ale úplně běžně upozorňují, že pokud politici…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu