Anketa: Co může svět udělat pro to, aby barmská disidentka Su Ťij byla propuštěna?

MARIE PEŘINOVÁ

vedoucí Barmských projektů společnosti Člověk v tísni

Sama Aun Schan Su Ťij říká, že nejde jen o ni. V barmských věznicích je přes 2100 politických vězňů. A přes půl milionu uprchlíků živoří ve východní Barmě, kde vojenská junta v bojích s etnickými povstalci zničila 3000 vesnic. Kritiku celého světa junta ignoruje, je proto nejvyšší čas jednat. Rada bezpečnosti OSN by měla vůči Barmě okamžitě zavést světové zbrojní embargo. Měla by také zřídit komisi, která prošetří zločiny proti lidskosti spáchané v Barmě, a pohrozit barmským generálům, že mohou stanout před mezinárodním soudem, pokud nepropustí politické vězně a nezahájí dialog s opozicí.

KAREL SCHWARZENBERG

předseda TOP 09, bývalý ministr zahraničí

Bohužel, toho času poměrně málo, neboť barmská junta se naprosto nezajímá o mezinárodní reputaci a cítí se dosti pevně ve svých kramflecích. Ovšemže to platí pouze za předpokladu, že její velcí sousedé, Čínská republika a Indie, ji budou nadále podporovat, neboť tam mají velké hospodářské zájmy. V posledních letech se podařilo, a na tom jsme také spolupracovali, že některé asijské země se připojily ke snahám zmírnit postoj barmské junty. Bohužel, ani to nepřineslo kýženou změnu. Výsledek je nejen, že paní Aun Schan Su Ťij je držena nadále v izolaci, ale v daleko tvrdších podmínkách je mnoho disidentů ve vězení.

JANA HYBÁŠKOVÁ

předsedkyně Evropské demokratické strany

Klíčem problému je Čína, která zároveň reprezentuje mezinárodní společenství svým členstvím v Radě bezpečnosti OSN a zároveň je silným spojencem barmského režimu. Z těchto důvodů může mít jako jediná na juntu vliv. Na dalším místě je důležitá solidarita a vytrvalá osobní i materiální podpora barmskému disentu. Dosud se málo do protestů proti potlačování buddhistické opozice zapojila veřejnost v buddhistických zemích jihovýchodní Asie, kde by přitom solidarita mohla hrát větší roli.

DAVID SCOTT MATHIESON

organizace Human Rights Watch

Vojenský režim se nebojí silných slov. Demokratické země by proto měly zesílit finanční sankce, hlavně proti stovce nejvyšších armádních velitelů, členům jejich rodin a obchodním společníkům. Platí to hlavně pro USA, EU, Austrálii, Kanadu a Švýcarsko, jejichž spolupráce by dokázala tento tlak patřičně zesílit a zároveň by to bylo dobrým jednotným signálem vůči zemím, jako je Čína, Rusko, Indie a jihoasijské země, které s Barmou obchodují. Zadruhé: Rada bezpečnosti OSN musí okamžitě zahájit globální embargo na dovoz zbraní do Barmy. Zatřetí: Svět musí být více jednotný ve volání po propuštění nejen Su Ťij, ale i dalších více než dvou tisíc politických vězňů.