Čeští vědci se musí mnohem víc podílet na zrodu funkčního rámce vědy. Jinak nemají právo si stěžovat.
Každá společnost hospodaří s určitým množstvím finančních prostředků, které směřují přímo i nepřímo do různých oblastí. Část výdajů je relativně stabilní a jejich účel je transparentně dán, u řady jiných tomu tak není a směřují s rozličnou a proměnlivou mírou k různým cílům. Přitom není jednoznačně logicky zdůvodnitelné, proč právě jedna určitá lidská činnost se má těšit přízni vydatného penězotoku. Je jen málo průkazné, proč mají být ředitelé polostátních monopolů odměňováni desítkami milionů korun ročně, proč se kupuje (či pronajímá) právě několik desítek gripenů zrovna za několik desítek miliard, když to Aliance nepožaduje, či proč je cena české dálnice, stavěné levnou pracovní silou, o 30 % vyšší než německé.
Zdůvodnit lze ovšem vše a společná charakteristika oněch úspěšných uchazečů o finanční přízeň je zřejmá: o prostředky se dovedou účinně ucházet a rozdělování peněz a jeho motivy umí ovlivnit. Podobně jako vodní toky i penězotoky podléhají sezonním výkyvům. Gripeny se nekupují a dálnice nestaví rovnoměrně každý rok. V šedesátých letech vydávala americká společnost značné sumy na kosmický výzkum, který měl podle všech prognóz dosáhnout během deseti dvaceti let něčeho, čeho nikdy nedosáhne, a co se tedy ukázalo být zjevně zbytečné. Po ztrátě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
