Šakal je v kleci

Před patnácti lety byl zatčen nejhledanější terorista studené války

Zatkli ho náhodou, po drobné chirurgické operaci křečových žil na šourku, a s pomocí jeho vlastní ochranky. Na ulici v Chartúmu ho zahlédl generál Philippe Rondot, bývalý šéf francouzské tajné služby DST (Direction de la Surveillance du Territoire), který v Súdánu trávil dovolenou, protože pár týdnů předtím odešel do penze. Když si ráno vyšel z hotelu koupit noviny, spatřil ho, jak klidně kráčí po ulici.

Říkali mu Šakal nebo prostě jen Carlos. Jeho pravé jméno ale znělo

Iljič Ramiréz Sánchez

. V té době už nevypadal jako nejhledanější terorista studené války. Byl obtloustlý. Oválná tvář a sešpulené rty připomínaly žabáka, oči schovával za velkými slunečními brýlemi. Generál Rondot ale spolehlivě poznal člověka, jenž měl na svědomí životy desítek civilistů, kteří zemřeli během granátových útoků na francouzský vlak TGV či na francouzské kulturní centrum v Berlíně, nebo únos 42 zástupců zemí OPEC z Vídně do Alžíru.

O Šakalově intuici těžko polapitelného zločince ale svědčilo to, že na druhý den požádal súdánskou vládu o ochranu s odůvodněním, že na něj chce někdo spáchat atentát. Súdánská vláda ho tedy převezla do chráněné vily a přidělila mu dva bodyguardy. V tu dobu už však mezi ní a vládou v Paříži existovala tajná dohoda o jeho předání, a tak…