Natáhnout si celotělové plavky z polyuretanu trvá dvacet minut, na nohy je třeba si dát igelitové pytlíky a neustále si ručníkem stírat pot z těla, aby člověk tuhle druhou, dokonalejší a hladší kůži na sebe vůbec dostal. Výsledek však stojí za to. Za sedmnáct měsíců, kdy plavci polyuretanové plavky používají, padlo sto třicet plaveckých rekordů a už jen čtyři výkony z „předpolyuretanové éry“ se pořád ještě drží.
Logicky z toho vyplývá, že v těchto plavkách se asi plave lépe než v těch starých, což zní jako dobrá zpráva. O nových plavkách se však mluví démonicky jako o „dopingu na ramínku“ nebo o „technologickém dopingu“ a Mezinárodní plavecká federace (FINA) je zakázala. Řešení to není ani systémové, ani dlouhodobé a prozrazuje spíš bezradnost, která ostatně trápí i další sporty. Jak smířit technologii a fair play? Nebude to jednoduché, zakázat technický pokrok, to ale nezní moc rozumně. Všichni přece usilují o nové materiály a technická zlepšení: výrobci telefonů, elektráren, kosmických raket i brýlí. Tak proč by sportovní firmy neměly?
Jak přibývá inovací, je pořád víc i dilemat. Jen poslední rok se jich objevilo několik: na letošní Tour de France šlo o to, jestli jezdcům povolit, nebo sebrat vysílačky, jimiž jim radí jejich týmoví manažeři.
Před olympiádou v Pekingu se v několika instancích řešil případ beznohého běžce Oscara Pistoriuse, který se chtěl na hry kvalifikovat. Měl běžet na protézách, které se však jevily dokonalejší než standardní nohy, a panovala obava, že by mu tudíž daly nad ostatními atlety výhodu.
Nejčastější argument proti novým technologiím je, že zvyšují propast mezi amatérským a profesionálním sportem. Že na jedné straně jsou upřímně se lopotící sportovci, kteří nad slabým tělem vítězí svou silnou vůlí. Na druhé straně jsou profesionálové, kteří vítězí podle toho, jaké nejnovější vybavení jim kdo zaplatí.
Takhle to ale není, aspoň ne úplně. Jestli má vrcholový sport nějaký blahodárný dopad na svět, pak to jsou právě inovace. Díky nim jezdíme na lehkých jízdních kolech, v bezpečných přilbách, běháme ve zdravých běžeckých botách. Všechno to jsou vedlejší produkty nákladného výzkumu pro profesionály, ve výsledku ovšem zpřístupnily sportování všem. Právě proto je trochu nesmyslné démonizovat technické novinky, jako třeba polyuretanové plavky. Protože třeba to nebude tak dlouho trvat a budou ke koupi ve sportovním obchodě za rohem. Nebudou se už oblékat dvacet minut a bude to docela šikovná věcička do bazénu.
Aktuální glosy na → www.respekt.cz/glosy.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].