Zbyteční jako pizzerie

Úchvatnou diskusi, která slibuje dále se rozrůstat všemi zajímavými směry, přináší deník Financial Times (FT). Ten požádal ekonomy, aby se krátkým příspěvkem vyjádřili ke dvěma věcem. Jednak ke slavné otázce britské královny, která se loni v listopadu při návštěvě London School of Economics zeptala, jak to, že nás před krizí nikdo nevaroval, a jednak k dopisu 120 ekonomů, kteří teď – po více než půl roce – napsali královně odpověď formou otevřeného dopisu.

FT oslovil ekonomy, kteří na seznamu signatářů nejsou. Tak například

David Marsh

se domnívá, že ekonomové jsou takovým přílepkem modernity, který se rozmohl od druhé světové války, podobně jako třeba pizzerie nebo osobní váhy na nádražích. Teď je ale máme a zdánlivě se bez nich neobejdeme. Když už je ale máme, je to užitečné pro antropology a behaviorální vědce. Sledovat citová přilnutí ekonomů by se mohlo stát pokročilou větví behaviorální psychologie. To, jak se k sobě chovají, si žádá speciální pozornost. Chovají se, jako kdyby ti druzí byli virus v jinak užitečném softwaru. Pohrdají těmi, kteří se zblázní nebo opustí frakci, spojí se se špatným klanem: zpívají gospel keynesianismu v hayekovské společnosti nebo vyluzují friedmanovské tóny v galbraithovské citadele. Ti, kteří se ocitnou na špatné straně barikády, si zažijí, co je pocit vyloučení… Proto ta otázka vlastně není vůbec důležitá.

Robert Shrimsley se táže, co by se asi stalo, kdyby ekonomové krizi předpověděli. Vyslyšeli by bankéři jejich varování? Konfrontovali by snad regulátoři banky? Zastavili by politici úvěrový boom? Shrimsley si myslí, že ne. A píše: „…takže jsme nemohli selhat, protože výsledek by byl stejný. Kdybychom varovali, bylo by to neefektivní využití našich zdrojů. Místo toho jsme psali knihy jako Freakonomics o tom, jak ekonomové dokážou vysvětlit reálný svět. Nezabránili sice krizi, ale my jsme si sami hezky pomohli.“

A nakonec Robert Harding. Ten mimo jiné říká, že ekonomové si sami mohou za to, že jsou dnes zavrhováni. Dopustili totiž, aby lidé uvěřili, že jejich práce je předvídat budoucnost a že zajistí, že se nic špatného nestane. Detailní a specifické predikce, které vyprodukují matematické modely, jsou zneužity ve chvíli, kdy ekonomové vytvářejí dojem, že modely předvídají budoucnost a zajistí bezpečí.

Každý den nový Audit Jana Macháčka na www.respekt.cz.