Pokud se politici nedohodnou, čekají nás velké problémy
Relativní klid, který postihuje ekonomické dění o prázdninách i v době světové finanční krize, přerušila v naší zemi zpráva, že se vládě jen obtížně podaří sestavit na příští rok rozpočet s deficitem nižším než 200 miliard korun. A takovéto vyjádření od ministra financí Eduarda Janoty, který za své dlouholeté praxe při sestavování rozpočtu zná jeho vnitřnosti lépe než kdokoli jiný a je také poměrně málo ovlivněn politickými zájmy, je třeba brát velmi vážně. Určitě to tak učinil prezident Klaus, který po jednání s premiérem Fischerem dal najevo, že šetřit se musí všude (i když jeho osobní vzpomínky na úsporné balíčky, které jeho vláda sestavovala v roce 1997, jistě nejsou nejlepší).
Zatímco tedy v oblasti světové ekonomiky, podniků či bank se množí náznaky, že svět je pomalu na cestě z nejhoršího ven, našim veřejným financím hrozí propad, o kterém se nám dřív ani nesnilo.
Není to překvapení
Velké překvapení však není namístě. Především, přechod od růstu kolem 5 % k poklesu, který letos dosáhne zřejmě 4 %, představuje obrovský propad ekonomiky (v řádu vyšším než 300 miliard), který zasáhne každého z nás, a pochopitelně i státní kasu.
Náš rozpočet si v době prosperity zvykal na velmi malá omezení a mnohdy je šokující vidět, jak si…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
