Není se kam schovat
S italskou pozorovatelkou Amnesty International pro Blízký východ Donatellou Roverovou o válce v Gaze
I během současného konfliktu je v těsném kontaktu s Palestinci žijícími v pásmu Gaza. Vedoucí výzkumnice izraelsko-palestinského konfliktu pro Amnesty International Donatella Rovera se odtud vrátila těsně před zahájením pozemního útoku Izraele. Popisuje tvrdý život obyčejných Palestinců v časech blokády, jejich pragmatický přístup k Hamásu a kritizuje postup diplomatické mise vedené Karlem Schwarzenbergem.
Kdy naposledy jste byla přímo v Gaze?
Před pár týdny, než byly uzavřeny hranice. Nemůžeme teď být přímo v Gaze, protože izraelská armáda nedovoluje vstup nikomu, což vidím jako obrovský problém. Nedostanou se tam lékaři, humanitární pracovníci, pozorovatelé ani novináři. Já jsem teď v úzkém kontaktu s lidmi, kteří jsou v Gaze, každý den - s mnoha z nich si telefonuji a zjišťuji, jaká je tam situace. Zítra odjíždím do Izraele.
S jakými lidmi z Gazy komunikujete?
Do Gazy jezdím pracovat už desítky let, takže tam znám opravdu mnoho lidí všech postavení. Jsou to úplně obyčejní lidé, lékaři, ředitelé nemocnic, ale i humanitární pracovníci a lidé, kteří pracují pro charitu.
Mají Palestinci v Gaze ještě nějaké zásoby potravin?
Osmdesát procent lidí je plně závislých na humanitární pomoci OSN a tito lidé už nemají vůbec žádné zásoby, protože blokáda trvá už rok a půl a v poslední době je daleko tvrdší. Obrovský problém je s …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu