Obrana Sobotky

Bohuslav Sobotka si léta vcelku úspěšně pěstuje image skautského úředníka, muže s upřímným nesmělým úsměvem a tichým hlasem, který v životě neřekl sprosté slovo. Takže když musel přiznat, že si na svůj nový sedmimilionový byt našetřil z tzv. poslaneckých náhrad, vypuklo všeobecné svatouškovské zděšení: Peníze vrátit a odstoupit!

„Mrzí mě, že mám s Bohuslavem Sobotkou stejné příjmení. Lidé mě zastavují a ptají se, jak to je s těmi pěti miliony. Zneužití poslaneckých náhrad by se mělo řešit abdikací,“ pohoršil se povinně předseda Senátu

Přemysl Sobotka

z ODS. Politujme předsedu horní komory (mimochodem, kde ho lze jen tak zastavit a poklábosit s ním?) a zkusme výzvu: co kdyby nám taky ukázal všechny svoje účty?

V zemi, která drží světový rekord v ceně jednoho kilometru dálnice, jsou všechny poslanecké a senátorské malé domy vděčný terč – sám jsem se do něj mnohokrát trefoval, a tak vím, že není těžké minout. Náhrady tu prostě léta tvoří druhou půlku platu a vsadím se, že budou i dál. Zkuste také jako pražský poslanec projezdit za měsíc třicet tisíc „dopravného“ – to se snad nedá nahnat ani v místních taxících. Nebo za třicet dní utratit 2200 korun za svorky, propisky a papír do kopírky? U „stravného a ošatného“ za deset tisíc by to asi šlo, ale co když někdo prostě vydrží celý den s bagetou a oblek si koupí jen jednou za tři měsíce? Vážně tím projevuje neúctu ke svým voličům, k jejichž prospěchu má peníze používat?

Myslím, že si rozumíme. Sobotkův případ není žádný pořádný skandál. Je příběhem mladíka, který v životě nedělal – stejně jako jeho někdejší souputník Stanislav Gross Investments – jinou práci než vysedávání na schůzích, grémiích, vládách… A přitom snil o velkém bytě v těch novodobých žluto-červeno-modrých panelácích, které se teď staví. A šetřil a šetřil – na rozdíl od Grosse alespoň víme jak. V systému, kam v roce 1996 jako rozčepýřený studentík spadl, se neliší vůbec od nikoho.

Ještě před pár měsíci bych teď asi napsal něco káravě poučného o tradičních demokraciích, jejich průhlednosti a důstojnosti. Jenže pak začal The Daily Telegraph zveřejňovat všechny ty historky o britských poslancích a jejich pornu placeném z eráru, čištění kachního ostrůvku nebo opravách trubky pod kurtem. Sobotka je při vší snaze o smrtelně vážný výraz přece jen jiná liga. Na závěr ovšem dobrá zpráva: kvalita obou soutěží se začíná viditelně přibližovat. Máme se na co těšit.

Autor pracuje v ČT.