0:00
0:00
6. 7. 20093 minuty

Milada a Ludmila

Najatá bezpečnostní agentura spolu s policií vyklidily poslední pražský squatt zvaný Milada a naoko se zdá, že si můžeme oddychnout: pořádek a ochrana soukromého majetku byly opět řádně nastoleny. To by byl ale příliš zjednodušený pohled. Existuje totiž několik námitek, které zdánlivě jasnou story kalí.

Squatting se pěstoval na Západě hlavně v 80. letech jako reakce levicové mládeže na necitlivé spekulace s domy a byty. Řada majitelů raději nechávala nájemní domy prázdné, aby „vyhnali“ ceny bydlení výš, někteří je rovnou nechávali spadnout, aby mohli postavit kanceláře. Squatteři domy obsazovali a často velmi vehementně bránili proti útokům policie.

↓ INZERCE

Později squatting přibral roli alternativních kulturních center a vznikla tak důležitá městská subkultura, kterou oficiální kulturní politika radnic není schopná zastoupit. Ostatně pokud umí počítat a má práh tolerance nastavený dostatečně vysoko, nemá ani důvod. To ukázal i nejslavnější pražský squatt – statek Ladronka, kde bez dotací z městské kasy fungovalo alternativní kulturní centrum roky. (Dnes je tam tuctová hospoda pro vyznavače kolečkového bruslení a nic srovnatelného pro pražskou kulturu nevzniklo.) I obsazení Ladronky a Milady bylo původně reakcí na trestuhodné hospodaření vlastníků (města a státu) a bez zájmu squatterů by oba domy zřejmě spadly.

Teď je evidentní, že i zásah proti Miladě je nutné vnímat jako zásah proti zbytkům nonkonformismu v jinak strnulém městě (viz glosa na str. 51). A ochrana soukromého vlastnictví? Pokud ano, pak značně selektivní. V zemi skandálně regulovaných nájmů žijí miliony částečných squatterů, které před majiteli domů a proti vůli Ústavního soudu svévolně“ chrání stát.

Vztah společnosti k ochraně soukromého majetku je zkrátka potřeba demonstrovat jinde, místo Milady třeba na Ludmile. Přesněji řečeno farmářce Ludmile Havránkové a jejím statku, kde se do role „squattera“ hodlá pasovat rovnou stát. Nabídku farmářky na čestné vyrovnání patnáct let ignoruje a teď se chystá statek obsadit s vysvětlením, že na zaplacení či náhradu „nemá“ a půdu potřebuje kvůli silnici (podrobně na straně 24).

Pokud jde o Miladu, její obyvatelé si vyjednali s ministrem Kocábem „náhradní bydlení“ a směřují tak k poněkud směšnému konci squattingu v Čechách. Zřejmě to tak ale má být. Proti maturitám zdejší mládež vyráží rozzlobeně do ulic, kvůli útoku na Miladu nikoliv. Nonkonformní kultura vždy přežívala pouze tam, kde ji její nositelé potřebovali a uměli ubránit. K ničemu takovému se teď ale mladí Češi evidentně nechystají.

Aktuální glosy na Respekt.ihned.cz/Glosy.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články