Dopisy

DOPISY
RESPEKT 27/09 
Pane Trávníčku,
máte to všechno špatně. Nejsem členem RVV, ale máte pravdu, měl bych být, budu kandidovat, normativně-silové postavení bych měl moc rád. Jak jsem přišel na menší výkonnost akademie, je zjevné: vzal jsem výsledky výzkumu za pět let a vydělil prostředky na výzkum (o ty se teď vede válka) – akademie je 2,25krát dražší než vysoké školy; když připočtu i dotaci, kterou dostávají výhradně VŠ pro „studenty ve vědě“, vyjde poměr 1 : 1,7.
Řeknete, že ty body za výsledky jsou špatně, a já jsem dalek toho, abych s vámi nesouhlasil – máte nějaké lepší? Žádná alternativní kvantifikace bohužel neexistuje. Jinou metodiku si může vymyslet kdokoli – ale zkuste ji pak prosadit, až se sejdou zástupci všech zájmových skupin! Vítejte v politice.
A když už si berete do úst Jihočeskou univerzitu, tedy vězte, že v letech 2005–2008 její prostředky na vědu narostly ze 185 na 303 milionů (což tvoří 23 procent rozpočtu, naopak příspěvek na studenta dělá necelou polovinu).
Jan Zrzavý

TO DIVNÉ TICHO
RESPEKT 26/09
Vážená paní Brdečková,
ve vašem článku mi mluvíte z duše, ale text má jeden velký háček. Vaše zážitky z hospody mi nejsou neznámé: Taky si občas sednu ke stolu, kde jsou samí muži. Předhodím nějaké téma, kolem sedící muži mlčí nebo mě ignorují, ani o mě pohledem nezavadí a dál si vedou svou. Přemítám, zda ode mě nezazněla nějaká hloupost, ale vždycky dojdu k závěru, že to hloupost nebyla, že je to přinejmenším racionální námět. Když se na něco zeptám, často mi je odpovědí zvednuté obočí, ale málokdy vysvětlení. Když navrhnu řešení v jimi probíraném sporu, žádná reakce. A když k němu po hodině dojdou, žádné uznalé přikyvování a poplácání po zádech. Ne že by to od nich někdo čekal, ale mezi sebou to dělají běžně. Prostě můj návrh nikdo předtím vůbec nezaregistroval. Ať se jedná o světovou či místní politiku, fotbal, náboženství, nedej bože, motorky, je to stejné – divné ticho. Není lepší raději zůstat doma s dětmi než sedět s tou mužskou partou a jen mlčky přikyvovat a myslet si své?
A tady je ten velký háček: Vy to ze svého ženského pohledu svádíte na mužská pravidla hry. Ale jak se k tomu mám postavit já, muž? Zádrhel bude asi někde jinde.
Jan Urban, Divišov