Anketa: Koho by měla ČR nominovat na post komisaře Evropské unie?

TOMÁŠ NĚMEČEK

komentátor Hospodářských novin

Podle toho, jaké portfolio chce. Humanitární pomoc? Tomáš Pojar. Místopředseda pro boj s korupcí? Vladimír Špidla. Životní prostředí? Martin Bursík. Myslím, že by Česká republika měla usilovat o energetiku: 1) národní zájem, 2) důležité a přitom dosažitelné portfolio, 3) českou kompetenci během předsednictví uznali i kritici. Ideální by byl velvyslanec pro energetiku Václav Bartuška, který se ve službě státu osvědčil za vlád ODS i ČSSD… A teď dost snění. Pokud Topolánek s Paroubkem chtějí rozhodnout až po volbách, je jim portfolio fuk; vezmou, co zbude. Je to pro ně jen nejlépe placený džob.

JIŘINA ŠIKLOVÁ

socioložka

Komisař

Špidla

se osvědčil. Byl jedním z našich nejaktivnějších reprezentantů v Evropském parlamentu. Jeho „pomocníkem“ byl po celou dobu Jan Jařab. Lékař, překladatel, který zná i světovou sociální tematiku, požadavky WHO, tedy Světové zdravotnické organizace, rozvojovou pomoc a který připravoval pro komisaře Špidlu i některé materiály. Odborná kvalifikace Jana Jařaba je vysoká, zná „Brusel“ zvenku i zevnitř a jejich postupy a celou agendu.

Jan Jařab

by měl být komisařem. Kdo by na tuto funkci naopak neměl být protlačován, je někdo, kdo je exponentem některé z našich momentálně zvítězivších politických stran.

HANS-JÖRG SCHMIDT

dopisovatel německého deníku Die Welt

Doporučil bych muže, kterého jsem si už dříve přál vidět ve funkci prezidenta – profesora Jana Švejnara. Bohužel se poslanci a senátoři rozhodli znovu zvolit Václava Klause, čehož dnes mnozí z nich litují nejen kvůli jeho postoji k Lisabonské smlouvě. Vážím si pana Švejnara kvůli jeho mezinárodní reputaci a jeho schopnosti přehlížet přes okraj českého talíře. Evropa potřebuje takové lidi, žádné provinční politiky, kterých je v Praze bohužel vskutku hodně. Švejnar by mohl znovu vylepšit pověst, kterou si Česko pošramotilo během předsednictví EU.

IVANA JEMELKOVÁ

politoložka, Asociace pro mezinárodní otázky

Schopného člověka s odpovídající zkušeností a znalostí jazyků a hlavně brzo. Podobně jako během předsednictví nám kvůli domácí situaci ujíždí vlak – zatímco ostatní členské země intenzivně představují své kandidáty a lobbují za silná porfolia, ČR oficiálně mlčí. Je to velká škoda. Přitom ambice získat např. tolik diskutované portfolio energetiky není úplně nereálná. Je ale třeba jednat – do října zbude z toho koše maximálně portfolio mnohojazyčnosti –, a především vyhnout se blamáži podobné té z roku 2004, kdy první nominovaný Miloš Kužvart udělal spíše ostudu, a poté Pavel Telička doplatil na nesplněné sliby.