Ekonomická krize je stále složitější kombinací hrozeb a nadějí
Nedávno se v Itálii sešli ministři financí G 8, aby diskutovali o tom, co dělat proti krizi, a také o zastavení vládních stimulů, až krize pomine. Její konec však je stále v nedohlednu. Výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu na setkání řekl, že nezaměstnanost může začít klesat až poté, co její růst dosáhne vrcholu v roce 2011. A toto vzdálené datum je přitom reálné jen tehdy, pokud se ekonomika začne vzpamatovávat už začátkem roku 2010.
Většina zemí má dnes tolik problémů, že se musí rozhodnout, které považuje za nejpalčivější, aby se jim stačila věnovat. Chtějí zastavit pád ekonomiky, musejí změnit regulaci finančního sektoru, obávají se inflace, přemýšlejí, zda je rozumné sázet na americký dolar a držet ho ve svých rezervách. Výčet problémů je tedy neradostný a času je málo. Navíc, konec krize, jakkoli toužebně očekávaný, může přinést další velká rizika. Podívejme se na ně.
Inflace číhá
Problém je ve velkém množství peněz, které se dostaly do ekonomiky po zásahu vlád proti krizi. Když se totiž zvýší oběh peněz, z nichž je velké množství v současnosti uloženo v bankách, cenová stabilita se skutečně může najednou vytratit. Pokud se stanou ceny surovin, zboží a služeb nepředvídatelnými díky státním zásahům, není vyloučeno, že trhy se „zmrazí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
