Adolphe Sax vytvořil hudební nástroj, jehož zvuk se nejvíce podobá lidskému hlasu
Několikrát chybělo jen málo a svět by se vynálezce saxofonu, ale i jiných hudebních nástrojů a výborného hudebního interpreta, nedočkal. Adolphe Sax totiž v dětství několikrát málem přišel o život: ve třech letech se v dílně svého otce napil roztoku kyseliny, jindy spolkl špendlík, pak spadl ze třetího poschodí, kdy se udeřil hlavou o kámen a všichni si mysleli, že musí být mrtvý. Nebyl. Potom se vážně popálil při explozi střelného prachu, spadl do pánve na odlévání kovu a třikrát se přiotrávil, když ve svém pokoji sušil čerstvě nalakované hudební nástroje, které zkoušel vyrábět už od svých šesti let. (Už tehdy prý dovedl správně vyvrtat korpus klarinetu nebo vytvořit „trychtýř“ rohu…) Také se málem utopil a v roce 1858 – to už z něj byl dospělý a uznávaný umělec a řemeslník – se vyléčil z rakoviny rtu. „Bylo to dítě odsouzené k neštěstí, on snad nechtěl žít,“ vyprávěla o něm jednou jeho matka Marie. V ulici, kde pobývali, se proto malému Adolphovi říkalo „malý duch Sax“.
Znělo by to úsměvně, kdyby Adolphe nepocházel z jedenácti dětí, z nichž se dospělého věku dožily jen čtyři.
Příliš mladý
Francouzský hudební skladatel
Hector Berlioz
o jeho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu