Vývoj českých státních financí zatím není jako v Maďarsku, začíná tam ale směřovat
Nepříjemná pravda, kterou teď ministr financí a dlouholetý šéf státního rozpočtu Eduard Janota sděluje občanům naší země, je podobná té, jakou léta říkal svým předchozím šéfům. Situace je vážná, musíme šetřit na výdajích, jinak nás čeká propad do velkých dluhů. Rozdíl je v tom, že v předkrizové době se oním velkým deficitem mínil řád desítek miliard. Nyní jde o řád větší neboli stovky miliard. Problém navíc je, že se neustále zužuje prostor, v němž můžeme proti deficitu státního rozpočtu manévrovat. A navzdory emocím, které to v médiích vzbuzuje, je třeba vážně promýšlet zvýšení daní.
70 miliard na úroky
Z úst ministra postupně zaznělo skoro vše, co lze pro záchranu našich veřejných financí učinit na výdajové straně státního rozpočtu. Navrhl jednat o snížení mandatorních výdajů (hlavně sociální platby), za což sklidil rychlé odmítnutí hlavních politických stran. Poté došlo na hrozbu snížení investičních výdajů – zejména v oblasti dálnic. Vláda sice Janotu proti ministrovi dopravy Gustávu Slanečkovi zatím podržela, ale ani snížení těchto plateb není „politicky korektní“.
Přitom nejde jen o dočasný problém. Je pravděpodobné, že naše země jen tak nedospěje k předkrizovému růstu kolem šesti procent, který byl s to plnit státní pokladnu vyšším tempem, než…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu